Ještě chybí, aby ho někdo praštil do nosu, který nemá zrovna nejmenší. Snadný terč. "Taky se divím, že jsem do něj ještě nedostal. Ale ten mi asi nikdo rozbít nemůže," pousmál se sympaťák Vašíček po páteční výhře 5:3, díky které Slavia dorovnala sérii na 2:2 na zápasy.
Vypadáte dost zmordovaně.
Už jsem opravdu sešívanej.
Co jste říkal zákroku Vopata, po němž jste šel do mantinelu?
Byl jsem v souboji s Dragounem, hledali jsme pod nohama puk, přilítl Vopat a dostal jsem ránu. Podle mě by se tohle mělo vylučovat. Pak jdu Albymu (Reichlovi) do těla, on upadne a já jdu ven.
Je série hodně ostrá?
Zatím to byly férové střety, teď nevím, co si myslet. Stál jsem čelem k manťáku, on zezadu přilítl a skočil mi na záda. Takový hráč to nemá zapotřebí.
Bude to mezi vámi v nedělní rozhodující partii jiskřit?
Ani jeden nechceme oslabit svůj tým. Je důležitější výsledek než to, jestli si jeden na druhém bude něco dokazovat. Nemáme to zapotřebí, mohlo by nás to stát celou sérii i sezonu.
Vaše levé oko zdobí monokl z druhé partie. Vidíte dobře?
Už ano. Ještě ve čtvrtek bylo přivřený, měl jsem horší periferní vidění. Ale na to se nebudu vymlouvat. Že bych nehrál, o tom jsem nepřemýšlel. Chci hrát za každé situace.
S nadsázkou: kromě nosu máte ještě místo vlevo na čele.
Když tam budu mít další stehny a postoupíme, vůbec mi to vadit nebude (úsměv). Poslední zápas bude o bojovnosti, oba celky hrají na krev.
Vy doslova. Nevadily vám stehy pod helmou?
Trošku to tlačí. Helmu jsem si proto dal trochu nahoru a asi třikrát mi spadla. Na tréninku vymyslíme, co s tím udělat.
Budete se vám se šrámy spát hůř?
Já po zápase špatně usínám, ale třeba mě ta rána uspí rychleji.
