Muže ztloukla tak, že skončil v nemocnici s nateklou hlavou a rozmláceným nosem. Lékaři se obávali nejhoršího - krvácení do mozku. Přivolaní policisté měli co dělat, aby rozzuřenou útočnici uklidnili.
Proč se pustila do půtky s mužem, kterého znala? V přípravném řízení se o tom s policisty odmítla bavit. Ale před soudním senátem se rozpovídala.
"Už v herně mne pořád obtěžoval, že se chce se mnou vyspat. Byl opilý," řekla Carvanová.
Když se osudné noci ve dvě hodiny po půlnoci rozloučila s přáteli a šla na trolejbusovou zastávku přes park, skočili na ní zezadu dva muži. Jeden z nich byl prý opilec, který ji obtěžoval v herně.
"Povalili mě na zem a roztrhali na mě prádlo. Křičela jsem o pomoc a ten druhý utekl. Zvedla jsem se, ale on byl pořád za mnou, dal mi facku, až jsem upadla znovu na zem," upozornila Carvanová na chvíli, kdy jí došla trpělivost.
"Dala jsem mu taky facku až spadl na zem. Asi třikrát jsem ho kopla, ale nevím kam. Tekla mu krev z nosu. Zabít jsem ho nechtěla," prohlásila osmadvacetiletá žena.
Soud chtěl vyslechnout i zbitého muže. Ten se ale nedostavil a neomluvil se. Soud mu uložil pořádkovou pokutu 1500 korun.
Před soudem však vypovídala svědkyně, která vše viděla z protějšího domu. "Kopala do ležícího muže, dokonce ho z místa táhla za vlasy. Bylo to ukrutné a ten muž nebyl k poznání," uvedla.
Carvanová s takovýmto vylíčením události nesouhlasila.
Kauzu už projednával v roce 2001 chebský okresní soud. Ten dospěl k názoru, že Carvanové čin by se dal posoudit jako pokus o vraždu, a proto případ postoupil krajskému soudu.
"Tato kvalifikace se nám zdála příliš přísná a rozhodnutí jsme nechali na Vrchním soudu. Ten však nařídil, aby kauzu projednal náš soud," řekl předseda senátu plzeňského krajského soudu Jan Špeta.
Soud odročil pokračování procesu s Carvanovou na neurčito, protože ještě nemá k dispozici všechny znalecké posudky.
 Renata Carvanová u soudu, kde se zpovídá z napadení muže, 16. 12. 2002 |
