(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Revoluce v justici. Rozsudky budou online, soudy se ale obávají více práce

  • 135
Ministerstvo spravedlnosti chystá převratnou změnu – rozhodnutí soudů budou veřejně k dispozici na internetu. Do roku 2020 alespoň v civilních řízeních. Soudy ovšem mají obavu, že budou kvůli publikování přetížené prací. Ze zveřejněných rozsudků totiž musí zmizet citlivé údaje, jako jsou například jméno či adresa účastníka soudního sporu.

Soudy v Česku čeká internetová revoluce. Více než desítky tisíc rozsudků, které ročně vynesou, budou muset zveřejňovat na internetu. Počítá s tím plán ministerstva spravedlnosti. Vznikne jakýsi „Google pro soudní rozsudky“.

Lidé si několika kliky budou moci na webu najít, jak dopadly podobné spory, jako jsou ty, které zrovna vedou. A porovnat, jak různé soudy rozhodují. Nebo si rozmyslet, jestli žalobu podat, když ostatní v podobných věcech neuspěli.

Ministerstvo si navíc od záměru slibuje, že soudci budou pod větším dohledem. A nebude se tak stávat, že soud v Plzni rozhodne v podobném případě výrazně jinak než v Brně. A když se to stane, budou tím lidé u nadřízených soudů moci jednoduše argumentovat. Soudy tak budou předvídatelnější.

„Ke zveřejňování judikatury ministerstvo přistupuje i z důvodu zlepšení dostupnosti judikatury nižších soudů odborné veřejnosti a také z důvodu posílení transparentnosti soudního rozhodování,“ uvedl mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Do roku 2020 chce ministerstvo zveřejňovat pouze pravomocná rozhodnutí v civilních řízeních. Trestní věci zatím ne. „Pokud se postupy osvědčí, budeme uvažovat o rozšíření na další agendy,“ řekl Řepka. Dodal také, že zveřejnit rozsudky soudů zpětně resort neplánuje. 

Dobrý nápad, ale...

Experti plán oceňují. „Už dlouho se mluví o tom, že by se měly ve větší míře rozsudky zveřejňovat. Je to bohulibý projekt a pro ministerstvo velká výzva,“ řekl autor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.

„Zveřejňování rozsudků zvýší transparentnost soudní moci a předvídatelnost práva. Bude se ale muset vytvořit důkladná metodika a logika anonymizace a rozlišování rozsudků,“ doplnil. Plán ministerstva má však i háčky. Není to totiž poprvé, co o něčem takovém resort mluví. Zatím také není jasné, kolik bude celý nový elektronický systém stát. Jasno o tom chce mít ministr Jan Kněžínek do konce roku. 

Přestože se má záměr ministerstva v první fázi dotknout hlavně krajských a vrchních soudů, iDNES.cz oslovila všechny soudy, co na plánovanou změnu říkají. Reagovala třetina. Byť záměr publikovat verdikty online považují obecně za dobrý, všechny svorně tvrdí, že se obávají přílišného návalu práce na už tak přetížené soudní úředníky. A to zejména kvůli tomu, že budou muset rozsudky před zveřejněním zbavit osobních údajů, tedy začernit jména nebo adresy.

„Máme obavu, že by se jednalo o značnou administrativní zátěž, na kterou nemáme personální kapacity, a rozhodně by nebylo v silách Městského soudu v Praze už vzhledem k počtu rozhodnutí,“ uvedla například mluvčí Markéta Puci.

Ministerstvo argumentuje tím, že by to měly řešit počítače. Soudy mají používat speciální nástroj, který bude sám prohledávat text a označovat konkrétní slova s citlivými údaji. „Podle našich dosavadních zkušeností nástroje tohoto typu fungují s přesností okolo devadesáti procent,“ uvedl Řepka. Jenže i takto anonymizovaný dokument musí zkontrolovat zaměstnanec soudu.

Pro soudy, které ročně vydají desítky tisíc rozhodnutí, to bude velký nápor na administrativu. Ministerstvo ale nepočítá s tím, že by jim přidalo peníze na další zaměstnance. Naopak chce, aby soudy šetřily. 

„Rozhodujeme za rok cca v 2 500 věcech trestních odvolání, dvojnásobku civilních odvolání, vedeme přibližně 13 000 insolvencí, v našem obvodu jde o několik desítek tisíc prvoinstančních občanskoprávních věcí, několik tisíc trestních věcí. V tuto chvíli je nám avizováno seškrtávání provozních nákladů, snaha o úspory v personální oblasti a podobně,“ vypočítává Miroslav Sedláček z Krajského soudu v Plzni.

Soudy navíc poukazují na to, že v některých případech nestačí u rozhodnutí anonymizovat pouze jména. Někdy logickým spojením získaných údajů i z jiných zdrojů by bylo možné i přes anonymizování rozsudku účastníky řízení dohledat.

Ten jediný se přišel jen ohřát

Nicméně dle viceprezidenta Soudcovské unie Petra Černého lidé obecně nemají zájem o soudní řízení, které se jich netýká. Za jeho dvacetiletou praxi se mu stalo jen jednou, že do jednací síně přišel někdo, kdo neměl nic společného s účastníky řízení nebo to nebyl novinář. „A přišel jen proto, že čekal na autobus a venku byla zima,“ uvedl. 

„Co se týče odůvodnění zveřejňování rozhodnutí soudů, jež spočívá v možnosti kontrolovat jejich rozhodovací činnost veřejností, toto bych nepřeceňoval,“ dodal Černý.

Jak vyplývá z průzkumu iDNES.cz, rezervovanější vůči plánu ministerstva jsou i některé okresní soudy. „Pokud se jedná o mediálně sledovanou kauzu, je účel zřejmý – informovat v co možná nejvyšší míře veřejnost o způsobu jejího vyřízení. V ostatních případech není smysl uveřejňování všech rozhodnutí již tak zřejmý,“ uvedl mluvčí mělnického soudu Jindřich Špergl.

Snaha rozsudky zveřejňovat přitom existuje už od roku 2011. Databáze, ve které by soudy měly publikovat některá svá významná rozhodnutí, je ale dodnes poloprázdná.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video