Psal se srpen roku 1930 a svět šokoval snímek dvou zbědovaných bezvládných těl visících na košatém stromě v americkém městě Marion. Místo halila tma, která ovšem nezakryla dav bělochů postávající kolem. Nechyběly v něm ani ženy.
SLAVNÉ FOTOGRAFIESeriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy. |
Autorem snímku byl místní fotograf Lawrence Beitler a na fotografii zachytil brutální lynč dvou černošských mladíků: osmnáctiletého Thomase Shippa a devatenáctiletého Abrama Smithe.
Oba Afroameričany noc před jejich smrtí zatkla policie za ozbrojenou loupež, vraždu dělníka Claudea Deetera a znásilnění jeho přítelkyně Mary Ballové. Skončili za mřížemi. Soudu, který by rozhodl o jejich vině či nevině, se ale nedočkali.
Už druhý den vzal rozzuřený dav místní věznici útokem palicemi a páčidly. Za soumraku oba mladíky z cel vyvlekl a na náměstí je zlynčoval. Policie jim v tom nezabránila, ať už nemohla nebo nechtěla.
Na stromě měl viset ještě třetí mladík, oprátce unikl
A brutálním událostem neměl být konec. Běsnící obyvatelé města se do vězení vrátili - šli si pro dalšího Afroameričana, tehdy šestnáctiletého Jamese Camerona, který seděl za mřížemi kvůli stejnému zločinu jako zlynčovaná dvojice.
Druhý den pak připravil rozzuřený dav jednu oprátku i pro něj. A i když se šerif snažil zabránit alespoň jeho smrti, obyvatelé města se nenechali odradit a Camerona z cely odtáhli. "Bili mě (...) plivali na mě, kopali mě, proklínali mě, křičeli na mě různá jména," popsal o mnoho let později.
S Shippem a Smithem se znal. A v osudnou noc, kdy byl zavražděn Deeter, s nimi byl. Když prý ale přišlo na samotné přepadení, odmítl se na něm podílet. Bílého dělníka totiž poznal - byl to jeho kamarád. "Opustil jsem místo činu. Ušel jsem asi dva nebo tři bloky a uslyšel jsem střelbu - bum, bum, bum," popsal Cameron. Kdo střílel, nevěděl. Ve vězení ale skončil ještě týž večer.
"Dostali mě ke stromu a kolem krku mi dali provaz. Potom mě začali strkat ke kmeni. A tehdy jsem se pomodlil k bohu," líčil v roce 1994 Cameron americkému rádiu NPR děsivou noc.
Zachránil ho neznámý hlas
Najednou se prý ale z davu ozval hlas, který zakřičel: Je nevinný. Neudělal to. Kdo to byl, není dodnes jasné. Někteří lidé tvrdili, že se černého mladíka zastal místní člověk, který zvolal větu ze střechy auta. Další přiřkli hlas strýci Mary Ballové. Verzí bylo více.
LynčLynčováníLynč je mimosoudní trest, který "vykonává" dav, většinou oběšením. Jsou ale známé i případy upálení či zastřelení. Lynčování je spojeno především s historií USA. Přestože existuje několik variant a teorií o původu slova "lynč", nejčastěji se odvozuje od jména plantážníka z Virginie Charlese Lynche (1736–1796), který předsedal místnímu soudu a tvrdě se vyrovnával se zločinci i anglickými loyalisty. Obrovský nárůst lynčování zaznamenali v USA po Americké občanské válce (1861–1865), kdy bylo zrušeno otroctví. Byť je období často spojováno s rasistickou organizací Ku Klux Klan, na vraždách se podíleli i jiní. Nejčastěji byli oběťmi černoši, ale nejen oni. Tuskegee Institut zaregistroval v letech 1882 - 1968 skoro 1 300 případů zlynčovaných bělochů. Afroameričanů zemřelo za stejné období skoro 3 500. Tisíce jich ale byly umučeny už před tímto obdobím. Případů lynčování začalo ubývat ve 30. letech 20. století, v 60. letech skoro vymizelo. Kromě USA ho zaznamenali i v dalších zemí, třeba v Irsku, Rusku, JAR, Iráku, na Blízkém východě či v Mexiku. zdroj: wikipedia.org |
V každém případě něco tu noc rozkurážený dav zastavilo a lidé se rozhodli Camerona nechat žít. "Když se věci vrátily k normálu, sundali mi z krku oprátku a nechali mě odpotácet se zpět do vězení," popsal Cameron americké televizi ABC News o desetiletí později.
Za smrt dvou černošských mladíků nakonec do vězení nešel nikdo. Místní prokurátor odmítl kohokoliv z jejich smrti obžalovat a i když vrchní návladní státu Indiana posléze vznesl obvinění proti sedmi lidem a před soud poslal i šerifa, nikdo nakonec za zločin nepykal. Všichni vyvázli bez trestu.
Sedm let ve vězení
Camerona soud shledal vinným z podílu na vraždě a poslal ho na sedm let do vězení. Když z něj po letech vyšel, přestěhoval se do Detroitu, kde pracoval a studoval inženýrství na místní univerzitě.
Po zbytek života se věnoval i studiu lynčování, rasismu a lidským právům v USA. Snažil se prosazovat rovnost mezi lidmi, toleranci mezi rasami i dodržování lidských práv. Svého času sloužil například jako ředitel organizace zabývající se občanskými právy ve státě Indiana.
Kvůli své práci čelil velkému množství výhrůžek a odstěhoval se proto raději s manželkou a dětmi do Milwaukee, kde v roce 1988 založil America's Black Holocaust Museum (volně přeloženo Muzeum amerického černého holokaustu pozn. red). James Cameron zemřel v roce 2006 na zástavu srdce, byl jedním z mála lidí, kteří přežili lynčování.
O fotografovi slavného snímku Lawrenci Beitlerovi se toho moc neví. Podle dostupných informací působil jako ateliérový fotograf, který se proslavil snímkem Thomase Shippa a Abrama Smithe. Beitler prodal tisíce jejich fotografií, které následně oblétly svět. Zemřel v roce 1961.
Báseň a píseň o osudných událostechDivné ovoceV roce 1937 napsal učitel z New Yorku Abel Meeropol pod psudonymem Lewis Allan protirasistickou báseň Divné ovoce (Strange Fruit). Traduje se, že ho k tomu přiměla právě slavná fotografie zlynčovaného Thomase Shippa a Abrama Smithe. Text později nazpívala zpěvačka Billie Holiday. Strange Fruit Southern trees bear strange fruit, Pastoral scene of the gallant south, Here is fruit for the crows to pluck, Divné ovoce (Volný redakční překlad básně) Jižanské stromy plodí divné ovoce, Idylický výjev z hrdinného jihu, Tady je ovoce pro vrány k trhání, |
