Snížení počtu koaličních vojáků je důsledkem "zvyšující se bezpečnosti a stability, jichž země dosáhla v posledním roce", uvedla armáda v oficiálním prohlášení. Podle ní "nastal správný čas".
Američané teď mají v Iráku asi 142 tisíc mužů a žen ve zbrani. Prezident Obama už v předvolební kampani sliboval, že je stáhne do šestnácti měsíců od nástupu do funkce. To by vycházelo na květen 2010.
Obama ale minulý měsíc ohlásil, že většina vojáků bude pryč až v srpnu 2010. Což je kompromis mezi jeho záměrem a doporučením armádních velitelů.
Přečtěte siObama ohlásil odchod dvou třetin vojáků do srpna 2010 |
Po tomto termínu zůstane v zemi ještě 35 až 50 tisíc mužů, kteří se však budou věnovat hlavně výcviku iráckých jednotek a konkrétním protiteroristickým akcím. Obama si zároveň nechal pootevřená zadní vrátka - řekl, že plány se mohou měnit podle aktuálního vývoje.
Podle demokratů je 50 tisíc moc
Obamův plán se v Kongresu setkal se smíšenými reakcemi. Některým liberálním demokratům - včetně předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové - se nelíbí oněch 35 až 50 tisíc vojáků, kteří v Iráku zůstanou po srpnu 2010.
"Nazývejte to, jak chcete, ale když necháme v zemi tolik vojáků, Iráčané v nich uvidí jen trvalou okupační sílu," prohlásil kalifornský demokrat Lynn Woolsey. "A to je nepřijatelné." Někteří republikáni naopak ocenili, že Obama netrval na zmíněných šestnácti měsících.
Ať tak či tak, definitivní termín odchodu amerických vojsk z Iráku je konec roku 2011. Stanovuje to bezpečnostní smlouva, kterou loni koncem roku podepsal s Bagdádem ještě Obamův předchůdce George Bush. Právě on invazi do Iráku v březnu roku 2003 nařídil.
