Zprávu, která zviditelní Česko ve vědeckém světě, oznámil Roman Hřebecký, český mluvčí firmy FEI Company, jež mikroskop vyvinula. S Čechy se na něm podíleli hlavně Američané a Nizozemci.
Sto nejlepších výrobků podle mluvčího časopis vyhlašuje každoročně od roku 1963. Jejich společným jmenovatelem je výrazný pokrok v technologickém vývoji. Oceněné výrobky vybírá tým odborníků z akademických, vládních i průmyslových kruhů.
Podobného ocenění jako nyní rastrovacímu elektronovému mikroskopu Magellan se dostalo třeba fotoaparátům Polaroid (1963), bankomatům (1973), halogenovým výbojkám (1974), faxům (1975), displejům LCD (1980) či nikotinovým náplastím (1992).
Rastrovací elektronový mikroskop Magellan podle odborníků významně překonal dosavadní hranici rozlišovací schopnosti elektronových mikroskopů této kategorie.
čím je oceněný mikroskop výjimečný"To zásadní, čím se Magellan liší od konkurence, je fakt, že se jeho rozlišovací schopnost pohybuje pod hranicí jednoho nanometru v oblasti energie elektronového svazku 30 až jednoho kiloelektronvoltu. Právě takto nízké energie svazku se dnes stávají pro zkoumání materiálů potřebnější, neboť jsou jednak vhodné pro zkoumání nevodivých materiálů, jednak materiálů citlivých na poškození elektronovým svazkem." - spoluautor vynálezu Jaroslav Chmelík |
Pro srovnání do jednoho nanometru se vejdou tři až čtyři atomy, virus je velký 100 nanometrů.
Energie elektronového svazku se dá u Magellanu podle Chmelíka nastavit od 30 kiloelektronvoltů do 50 elektronvoltů a do budoucna se počítá s tím, že bude možné dosáhnout nuly. Nízké hodnoty jsou využitelné zejména pro biology, protože se tak méně poškozují zkoumané vzorky. To také podle Chmelíka předurčuje Magellan k využívání v polovodičovém průmyslu a v biologickém výzkumu.
V mikroskopu Magellan je také instalován protihlukový kryt. Hluk totiž obecně mikroskopům škodí, protože mikroskop zvětšuje třeba milionkrát všechno, co se děje na zkoumaném vzorku, tedy i vibrace vzorku způsobené právě zvukem, uvedl mluvčí.
