Turecký expremiér Ahmet Davutoglu založil novou Stranu budoucnosti. (13....

Turecký expremiér Ahmet Davutoglu založil novou Stranu budoucnosti. (13. prosince 2019) | foto: Reuters

V atmosféře strachu. Turecký expremiér Davutoglu založil Stranu budoucnosti

  • 31
V Turecku vládne atmosféra strachu, země je zmítaná ekonomickou krizí a vedení státu nemá jinou agendu, než se udržet u moci. V pátek to prohlásil někdejší turecký premiér Ahmet Davutoglu a po mnoha měsících náznaků představil svou novou politickou stranu. Jmenovat se bude Strana budoucnosti.

„Přes všechen nátlak a atmosféru strachu... jsme se dali dohromady, abychom vytvořili demokratickou a prosperující budoucnost pro naši zemi,“ řekl v pátek Davutoglu, když představoval novou Stranu budoucnosti (Gelecek Partisi).

Ta má kombinovat liberální, konzervativní, nacionalistické a sociálně demokratické principy. Prosazovat chce i více práv pro ženy či Kurdy.

Oficiálně ji Davutoglu zaregistroval ve čtvrtek, avizoval ji však několik měsíců předem. 

Bývalý dlouholetý spojenec prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pobídl Turky k boji proti korupci a za „největší zločin“ označil snahy kontrolovat soudnictví, aniž by však někoho jmenoval, uvedla agentura Reuters.

„Ti, kteří Turecku vládnou, nemají jinou agendu než zůstat u moci. Prezidentský systém zavedli s úmyslem přenést co nejvíce pravomocí exekutivě a zvýšit vliv na legislativu a soudnictví,“ uvedl turecký expremiér a vyzval k návratu k parlamentnímu systému.

Sám se Davutoglu do parlamentu nedostane

Podle nynějších průzkumů veřejného mínění to zatím nevypadá, že by strana sama získala v dalších volbách v roce 2023 dostatek hlasů, aby dosáhla na desetiprocentní práh volitelnosti do parlamentu. Erdogana však letos opustilo více spojenců, včetně jeho bývalého ministra hospodářství a zahraničí Aliho Babacana. 

Rebelie z vlastních řad. Erdogana opouští spolustraníci, hrozí volby

Také on se chystá v příštích týdnech registrovat vlastní stranu a i v jeho případě se o záměru mluví už delší dobu. Podle komentátora listu Sabah Mahmuta Övüra by se tato uskupení mohla v budoucnu spojit ve snaze dostat se do parlamentu.

A podle tureckého serveru Ahval už se s oběma politiky údajně sešli zástupci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a snažili se je od jejich plánů odradit a přimět je, aby dál neštěpili oslabenou stranu, která zemi vládne sedmnáct let.

Babacan i Davutoglu odešli z AKP ještě s dalšími politiky, kteří mají výhrady k hospodářské politice vlády i prezidentově autoritářství. Erdoganův režim v posledních letech pronásleduje opozici a do vězení zavírá i novináře a opoziční poslance.

Prezidentský systém prosadila AKP v referendu v roce 2017. To však skončilo jen těsným rozdílem hlasů. Erdogan vládne Turecku od roku 2003, připomněla agentura Reuters, nejprve vedl vládu, od srpna 2014 je prezidentem.

Nyní šedesátiletý Davutoglu byl od května 2009 do srpna 2014 ministrem zahraničí, pak stál dva roky v čele kabinetu a také v čele AKP, kterou nyní vede Erdogan. Před rokem 2009 byl Davutoglu několik let hlavním poradcem Erdogana, jako tehdejšího šéfa vlády.

Pomsta za pád Cařihradu. Erdogan odebírá starostům pravomoci

Důkazem toho, že Erdoganova AKP ztrácí voliče, byly letošní březnové místní volby. V nich sice vládní strana celkově zvítězila a se spojencem nacionalistickou Stranou národní akce (MHP) ovládla přes polovinu radnic v zemi, prohrála však ve třech největších městech Istanbulu, Ankaře a Izmiru.

V Istanbulu zvítězil v březnu kandidát opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Ekrem Imamoglu jen těsně a ústřední volební komise pak po stížnostech AKP volby zrušila. V opakovaných volbách v červnu vyhrál Imamoglu s velkým rozdílem hlasů a Erdogan výsledek nakonec uznal. Krátce nato ovšem turečtí starostové přišli o část významných pravomocí.

Obě nové strany rozšíří paletu opozičních stran, které se snažily sjednotit například při prezidentských volbách loni v červnu. Hlavní silou je kemalistická CHP, od nacionalistické MHP se před dvěma lety odštěpila Strana dobra, kterou založila bývalá ministryně vnitra a místopředsedkyně parlamentu Meral Akşenerová. 

Proti Erdoganově vládě pak otevřeně vystupuje také prokurdská Lidově demokratická strana (HDP), jejíž bývalý spolupředseda Selahattin Demirtaş už je téměř tři roky ve vazební věznici.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video