"Z dlouhodobého hlediska by obě strany měly skoncovat se svým nepřátelstvím. Měli bychom více přehodnotit zbrojní politiky obou stran a pokusit se nalézt kodex pro počínání v Tchajwanské úžině, který by měl být hmatatelnou zárukou trvalého míru," podotkl Čen Šuej- pien.
Čen také řekl, že "jakákoli forma politických vztahů mezi Tchaj-wanem a Čínou je možná, bude-li souhlasit 23 milionů Tchajwanců".
Peking sdělil, že návrhy tchajwanského prezidenta zkoumá, nechtěl se ale o nich vyjádřit. "Jeho poznámky jsme zaznamenali. Odpovíme později," sdělil mluvčí čínského úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu.
Tchajwanská vláda nyní usiluje o souhlas parlamentu s rozsáhlým zbrojním programem. Prezident Čen tento program považuje za odpověď na rostoucí ohrožení ze strany Pekingu.
Tchajwanská úžina je jedním z největších ohnisek napětí v Asii. Zejména poté, co Čen byl v březnu podruhé zvolen tchajwanským prezidentem. Peking si myslí, že ve svém druhém období v úřadu by mohl ostrov přivést k formálnímu vyhlášení vlastní státnosti. Čína dala najevo, že důsledkem tohoto kroku by mohla být válka.
Tchaj-wan se vyvíjí nezávisle na pevninské Číně od roku 1949, kdy se komunisté chopili moci v Pekingu, avšak ostrov formálně nevyhlásil nezávislost. Peking považuje Tchaj-wan za svou odštěpeneckou provincii a vyhrožuje mu pravidelně vojenskou silou pro případ, že by oficiálně vyhlásil odtrhnutí od Číny.
Jednání, která Čen navrhl, by podle něho měla vycházet z principu jedné Číny. Na výkladech tohoto principu se obě země shodly v roce 1992.
