Syřanka Iftikar al Dájeová, oděna do černého oblečení a bílého šátku, si po mnoha měsících nejistoty může konečně vydechnout. V klidu sedí na dřevěné lavičce ve stanu Červeného kříže na italském pobřeží, na hrudi má ručně psanou kartičku s pořadovým číslem 580. Ještě před pár hodinami byla na palubě plavidla Scirocco, které v rámci operace Mare Nostrum (Naše moře) pročesává Středozemní moře a pátrá po uprchlících.
Ve své domovině pracovala jako kuchařka pro Svobodnou syrskou armádu, „pro rebely“, jak vysvětlila reportérům serveru World Crunch. „Odešla jsem z Damašku před dvěma lety se svým synem, nevlastní dcerou a vnoučaty. Většinu času jsme byli v Egyptě a na lodi jsme se pak dostali sem,“ vysvětluje. V Itálii však zůstat nechce. Její další kroky by měly vést do Německa, kde chce najít dobrou lékařskou péči pro svého syna, který trpí cukrovkou. V Německu jsou podle ní mnohem lepší lékaři, než v Itálii.
50 milionů uprchlíkůPodle nejnovější statistiky Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNCHR) bylo na na konci roku 2013 na útěku 51,2 milionu lidí, což je oproti roku 2012 nárůst o šest milionů a je to vůbec nejvyšší číslo od dob 2. světové války (kompletní zprávu v angličtině včetně grafů najdete zde). Detailní čísla ve zprávě ukazují, že uprchlíků, kteří opustili svou zemi, je přibližně 16,7 milionu. Dalších více než 33 milionů pak spadá do kategorie takzvaných vnitřních uprchlíků - tedy lidí, kteří přišli o domov, ale zůstali ve vlasti. Asi 1,1 milionu dalších pak oficiálně žádá o azyl v jiné zemi. Polovinu z celkového počtu uprchlíků tvoří Afghánci, Syřané a Somálci. Vůbec nejhorší je situace v Sýrii, kde je kvůli občanské válce na útěku 6,5 milionu lidí, dalších 2,5 milionu Syřanů už uprchlo ze země. Nejvíce uprchlíků, 86 procent, pochází podle OSN z rozvojových zemí. Největší počet jich v loňském roce našel dočasné útočiště v Pákistánu, kam směřovalo 1,6 milionu lidí. Následovaly Írán a Libanon (více o tématu upchlictví se dočtete zde). |
Iftikar je jedním z mnoha uprchlíků, kteří každý den směřují ze severní Afriky k pobřeží Itálie. Zároveň je však něčím výjimečná. Podle italských imigračních úřadů je totiž stotisícím uprchlíkem, který letos překročil hranice země.
Podle údajů k 14. srpnu do Itálie letos přicestovalo 100 688 uprchlíků. Souhrnná hodnotící zpráva italského ministerstva vnitra pak uvádí, že od srpna 2013 do konce července 2014 Itálie eviduje na 117 tisíc imigrantů.
„Čísla jsou tak vysoká, že jsme pro příjem imigrantů museli začít používat další přístavy na jižním pobřeží,“ sdělil Mario Morcone z Ministerstva pro imigraci a lidská práva. Uprchlíci následně proudí do města Messina na Sicílii, Civitavecchia v provincii Lazio, Montichiari v provincii Brescia a San Vito dei Normanni, kde jim dočasné útočiště poskytují dobročinné organizace a vládou podporovaná uprchlická centra.
Asi 63 tisíc uprchlíků italské námořnictvo zachránilo z přeplněných a potápějících se plavidel v rámci operace Mare Nostrum. Díky této operaci měly úřady rychleji získávat informace o pohybu plavidel s ilegálními přistěhovalci, v rámci monitoringu dokonce nad Středozemní moře v říjnu loňského roku vyslaly bezpilotní letouny (více o jejich nasazení se dočtete zde).
Itálie apeluje na Evropskou unii
Intenzivní monitorovací operace stojí podle Italů každý měsíc více než milion eur (27,5 milionu korun). Itálie proto požaduje větší finanční podporu od Evropské unie. Přesněji řečeno stála. Italské Ministerstvo vnitra totiž v polovině srpna oznámilo, že operace za současných podmínek nemůže dál pokračovat, píše agentura AFP.
„Nevěříme, že Mare Nostrum, což měl být krátkodobý projekt, může pokračovat i ve svém druhém roce. Udělám vše proto, aby si (operaci) převzal Frontex a Evropská unie,“ sdělil novinářům italský ministr vnitra Angelino Alfano s odkazem na evropskou agenturu pro ostrahu vnějších hranic osmadvacítky. Dodal, že pokud se tak nestane, čeká Itálii velké rozhodování. „Odpovědnost za hranice u Středozemního moře musí náležet Evropě,“ myslí si.
Spousta imigrantů se podle něj snaží vyhnout registraci, protože doufají, že jejich cesta bude pokračovat dál. „Imigranti nechtějí zůstat v Itálii, ale chtějí pokračovat dál do Evropy. Chce si Evropa chránit své hranice?“ ptá se Alfano a připomíná, že Evropská unie vyčlenila pouhých 80 milionů eur na ochranu svých hranic. „Evropská unie by měla přehodnotit své hodnoty, udělat z ochrany evropských hranic prioritu a vyčlenit na ni dostatečný objem peněz,“ míní Alfano.
Hněvu italských politiků se ve své podstatě nelze divit. Od loňské tragédie u ostrova Lampedusa, při které zemřelo přes tři stovky lidí, se situace každým měsícem zhoršuje (více o loňské tragédii zde). Do země proudí stále více cizinců, zejména z občanskou válkou zmítané Sýrie, Egypta, Eritreje, Súdánu, Somálska, Alžírska či Libye. Pomoc ze strany Bruselu zatím nepřišla a ve vodách Středozemního moře každý týden umírají desítky lidí.
Pašerák lidíJen se snažím uspokojit poptávku, říká převozník uprchlíků do Evropy |
Zatím poslední smutná čísla dorazila z Itálie v neděli. Záchranáři u ostrova Lampedusa objevili nafukovací člun s 18 mrtvými migranty. Dalších 73 lidí se jim podařilo zachránit. Před víkendem se pak u libyjského pobřeží potopila chatrná dřevěná loď převážející na 200 migrantů z Afriky. Místní pobřežní hlídka zachránila 16 lidí. V případě dalších panují obavy, že utonuli (více o těchto případech se dočtete zde).
Když už se uprchlíkům podaří dostat do země, jejich problémy nekončí. Nutno podotknout, že v mnoha ohledech si za to mohou sami. Často totiž nechtějí zůstávat v Itálii a míří za svými příbuznými do severněji položených evropských států. Pokud by prošli procesem registrace v Itálii, jejich cesta by se mohla protáhnout o mnoho měsíců. Podepsání imigračních dokumentů by znamenalo, že o udělení azylu musí rozhodnout právě úřady v Itálii.
Imigranti bez registrace se vyhoštění nebojí
„Přijíždí k nám obrovské množství lidí a pro policii je obtížné jim odebrat otisky a okamžitě je registrovat. Musí jim sdělit, že to zabere i několik dní. Během této doby se však mnoho z nich přesune jinam,“ vysvětluje Fabiana Giulianiová z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Přijímací centra pro uprchlíky podle ní nejsou vězení a lidé z něj mohou přicházet a odcházet, jak se jim zlíbí. Této svobody však mnozí zneužívají a z Itálie chtějí nelegálním způsobem odcestovat co nejdříve.
Jedním z nich je i třicetiletý Abraham, který do Itálie přicestoval z Eritrey a nyní celé dny tráví posedáváním na autobusových nádražích. Za cestu lodí z přímořské Libye zaplatil 1 500 dolarů (v přepočtu asi asi 32 tisíc korun). V Itálii však zůstat nehodlá. „Když mi tady sejmou otisky, musím tady zůstat. V Itálii však není žádná práce,“ myslí si Abraham, který svou vlast opustil kvůli tamní špatné ekonomické situaci. Nyní je však v patové situaci. V Itálii registrován není a na vycestování do jiné země nemá peníze.
Turecko a přistěhovalciV tureckých městech vzrostlo v posledních týdnech napětí kvůli narůstajícímu počtu syrských přistěhovalců. Důvodem jsou stále četnější případy kriminality, které se projevují fyzickými útoky a dokonce už i vraždou. Turecké úřady odhadují, že jen na turecké území se přestěhovalo kolem 1,2 milionu syrských uprchlíků. Z nich jen 285 tisíc setrvává v uprchlických táborech v pohraničí, zbytek se přesunul do velkých měst. Počátkem srpna vyvolala nepokoje v městě Gazantiep na jihu Turecka vražda místního vlastníka půdy. Z vraždy byli obviněni syrští běženci. Úřady se rozhodly následně z města evakuovat na jiná místa několik tisíc Syřanů. Zdroj: ČTK |
Podobně je na tom jeho 28letý kamarád Sajíd. Za každou cenu se chce dostat do Nizozemska, kde žije jeho bratr. V Itálii nyní marně čeká na to, až mu jeho rodina pošle peníze na cestu. Jeho bratr si totiž ve své nové vlasti nežije tak dobře, aby mu cestu zaplatil.
Z úřadů a hrozby vyhoštění si Sajíd ani Abraham nic nedělají. „Toho se nebojím. Je nás tu příliš mnoho a oni nedělají nic,“ vysvětluje Sajíd s odkazem na italské úředníky a policisty. Jeho slova potvrzuje i nejmenovaný zdroj blízký italské policii. Ten pro server al-Džazíra uvedl, že hlavní problém boje s nelegálními uprchlíky je jednoduchý: „Příliš mnoho neregistrovaných imigrantů, příliš málo policistů.“
Tisíce imigrantů, kteří odmítli registraci a teď se potulují po ulicích italských měst, mohou najít oporu jen u místních islámských duchovních. Imám z mešity v druhém největším sicilském městě Catania je jedním z těch, kterým se imigrantů zželelo. „Nepočítám to, ale je jich opravdu mnoho. Devadesát devět procent z nich jsou Syřané, ostatní jsou z jiných muslimských zemí, většinou z Afriky,“ uvedl imám Khejt Abdelhafíd.
„Na nic se neptám, protože jsem obyčejný člověk a oni jsou lidé, co potřebují pomoc. Tak jim pomáhám. Dáváme jim jídlo, oblečení, informace o autobusech a vlacích a o tom, jak se odsud dostat,“ vysvětluje Abdelhafíd, podle kterého Syřany pohání strach ze smrti během nekončící občanské války. „V jakýkoli moment na ně může spadnout bomba...Lidé v těchto podmínkách pak nemají na výběr. I když jediným řešením je nastoupit na loď, kde nemáte jistotu, zda doplujete, nebo ne,“ myslí si.
Abdelhafíd tak opatrně naznačuje to, co už mnoho měsíců tvrdí lidskoprávní organizace po celém světě – zastavení přílivu imigrantů do Evropy bude možné až tehdy, pokud se zlepší podmínky a ukončí válečné konflikty v jejich domovinách. Dokud se tak nestane, statisíce uprchlíků se budou i v následujících letech snažit najít lepší život v zemích Evropské unie.
Další mrtví uprchlíci u břehů Itálie. Záchranáři našli v člunu 18 těl: