Poslanci po šestnáctihodinové parlamentní rozpravě hlasovali jednotlivě o sedmi návrzích na zbavení poslance Lexy imunity. Z těch byly zamítnuty návrhy týkající se nezbavení mlčenlivosti prezidenta republiky a neoprávněného používání motorového vozidla.
Proti Lexovi bude naopak vedeno trestní stíhání v pěti případech, kdy je obžalován ze spoluúčasti na únosu a zavlečení exprezidentova syna Michala Kováče mladšího do zahraničí, z neoznámení krádeže motorového vozidla, z fingovaného prodeje triptychu Klanění tří králů jako provokace proti katolické církvi, z umístění nástražného výbušného systému a neoprávněného využívání odposlechu mobilních telefonů.
Sám Lexa, který ve funkci šéfa Slovenské informační služby (SIS) býval jedním z nejbližších spolupracovníků bývalého premiéra Vladimíra Mečiara, obvinění odmítal po celou dobu parlamentní rozpravy jako vykonstruovaná na politickou objednávku. Lexa rovněž odmítl možnost existence kompromitujících materiálů SIS vůči kterékoli politické straně vládní koalice nebo jejím poslancům. Reagoval tak na informace z kuloárů, podle kterých tajná služba sbírala diskreditující informace a měla jimi vydírat poslance Strany demokratické levice, když v mandátovém a imunitním výboru parlamentu nehlasovali pro návrh na uvalení vazby na Lexu.
Ivan Lexa, narozený 18.srpna 1961, je synem bývalého místopředsedy předlistopadové vlády Slovenské socialistické republiky Vladimíra Lexy.
Na slovenské politické scéně se mladý Lexa objevil v roce 1991. Jako vítěz konkurzního řízení se stal vedoucím sekretariátu předsedy slovenské vlády a po červnových volbách v roce 1992 byl pověřen vedením Mečiarova úřadu vlády. V červenci 1993 byl jmenován státním tajemníkem pro správu a privatizaci národního majetku a obě tyto funkce zastával do března 1994. V té době byl zvolen výkonným tajemníkem HZDS. Na podzim 1994 byl v předčasných parlamentních volbách zvolen za HZDS poslancem Národní rady, kde vedl zvláštní parlamentní orgán na kontrolu činnosti SIS.
Do čele SIS jmenovala vláda Lexu, jednoho z nejbližších spolupracovníků bývalého premiéra Mečiara, v dubnu 1995 - dva týdny poté, co navzdory nesouhlasu prezidenta Michala Kováče a menšinové opozice parlament znovu schválil novelu zákona o SIS, která omezila pravomoce hlavy státu. Přijetím novely tehdy prezident přišel o právo jmenovat a odvolávat šéfa tajné služby a tato kompetence přešla na vládu.
Právě Lexa byl považován za jednoho nejzapřisáhlejších Kováčových odpůrců. Kořeny jejich vzájemných konfliktních vztahů však sahají ještě do doby, kdy Kováč působil jako místopředseda HZDS a Lexa byl tajemníkem hnutí. Bývalý prezident také Lexu z důvodů nízkých morálních kvalit odmítal jmenovat do funkce ministra privatizace a poté i šéfa SIS.
Vyšetřování únosu Kováče mladšího a dalších afér oponentů vlády Vladimíra Mečiara nabralo spád až po podzimních parlamentních volbách, kdy se k moci dostala protimečiarovská opozice v čele se Slovenskou demokratickou koalicí (SDK).
Ivan Lexa je v krátké době již druhou významnou postavou HZDS postiženou ztrátou poslanecké imunity. Prvním byl po rozhodnutí slovenského parlamentu z 24.února poslanec HZDS a bývalý ministr vnitra Gustáv Krajči za svůj podíl na zmaření referenda o NATO a o přímé volbě prezidenta v květnu 1997.
- pátek 9. dubna 1999
