Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvUkrajině se v tuto chvíli podle Lukáše Visingra podařilo výrazně zpomalit a narušit útok Ruska na východní frontě.
„Rusové sice obsadili Severodoněck, což je nepochybně taktický úspěch. Ovšem úspěch velmi draze zaplacený. Ruské ztráty jsou až strašidelné, a pokud by to takto mělo pokračovat delší dobu, tak by to zřejmě vedlo ke kolapsu ruské armády, což je s největší pravděpodobností i ukrajinská strategie.“
Rusové se v Chersonu zakopali
V Chersonské oblasti naopak podle analytika postupují Ukrajinci. „Ale zdá se, že se tam chovají velmi opatrně. Zatím to nevypadá na rozsáhlou ofenzívu. Pouze vyvíjejí tlak na Rusy. Rusové tam přešli jednoznačně do defenzívních pozic, v podstatě se tam zakopali a vybudovali tam systém polních opevnění.“
„Ukrajincům jde hlavně o to, aby Rusové na chersonskou frontu začali přesouvat jednotky z Donbasu,“ říká Visingr s tím, že by tím oslabili pozice Ruska v této části okupované Ukrajiny.
S tím souvisí i to, že Rusové utrpěli během bojů na východě Ukrajiny skutečně obrovské ztráty. „Odhady uvádějí, že Rusové ztratili přes 25 tisíc vojáků. A když připomeneme známou poučku, že na jednoho mrtvého připadají 2-3 zranění, tak v krajním případě by to mohlo znamenat, že by se celkové ruské ztráty, tedy padlí a ranění, mohly blížit stovce tisíc. A to je téměř polovina z toho, co Rusové na Ukrajinu poslali na začátku konfliktu,“ uvádí analytik.
„Pokud jde o ukrajinské ztráty,“ pokračuje Visingr, „tam se odhady pohybují kolem 10 tisíc mrtvých. K tomu připočtěme 30 tisíc zraněných a dostaneme se na číslo 40 tisíc padlých a raněných vojáků dohromady. Obecně platí, že útočník má mnohem větší ztráty než obránce.“
Personální kolaps ruské armády?
„Výhodou Ukrajiny je, že pořád má kde brát, protože provedla na rozdíl od Ruska totální mobilizaci. A asi bude mít ještě kde brát řadu měsíců, než by se začala potýkal s opravdu velkými personálními problémy. S těmi se však už v tuto chvíli potýká Rusko,“ říká Visingr.
Podle něj v tuto chvíli Kreml spoléhá na příliv vojenských dobrovolníků z chudších východních oblastí Ruska. „Slovanští Rusové chodí do války čím dál méně. Armáda získává dobrovolníky v chudších oblastech na jihu a na východě, tedy na Kavkazu a na Sibiři, což jsou převážně různé turktické, tatarské, asijské národnosti. Dobrovolníky Kreml láká hlavně na velmi dobré finanční ohodnocení. Peníze, které nabízí ruská armáda, jsou mnohonásobně vyšší než běžné příjmy v těchto regionech.“
Podle Lukáše Visingra se objevují odhady, že Rusové během války dokázali rekrutovat maximálně 40 tisíc nových vojáků. Dokázali tak vykrýt jen polovinu ztrát. „Třeba bývalý velitel amerických sil v Evropě generál Ben Hodges tvrdí, že v důsledku problémů s rekruty dospěje ruská armáda do stavu personálního kolapsu do konce srpna, což by mohlo otevřít možnost pro následnou ukrajinskou protifenzivu.“
A je tedy ve hře všeobecná mobilizace? „Pro Kreml, Vladimira Putina, by mobilizace představovala obrovské riziko,“ myslí si Visingr. Rusko podle něj na něco podobného není připravené a nepočítá s tím ani ve své bezpečnostní doktríně. Znamenalo by to obrovské logistické komplikace, přesuny milionů lidí a mohlo by to vyvolat zásadní odpor mladé generace.
„Rusko nemá kapacity na to, aby provedlo totální mobilizaci. A kdyby se o to Rusové pokusili, mohlo by to vést k naprosté katastrofě, a to hlavně vzhledem k tomu, že podpora války mezi mladými Rusy je velmi nízká,“ vysvětluje analytik s odkazem na poslední průzkumy, které si nechal zpracovat přímo Kreml.
Mobilizace? Putin by padl jako carský režim
„To vše by mohlo vést k situaci, která by mohla být znepokojivě podobná tomu, co se stalo v roce 1917. Kdy to vedlo k pádu carského režimu a následně i k revoluci a vítězství bolševiků,“ říká Visingr.
Analytik se v Rozstřelu vyjádřil i ke slovům bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který řekl, že „zkusí-li Ukrajina získat Krym, nadejde pro ni soudný den.“ Podle něj se vyjádření dá interpretovat jako skrytá hrozba jaderným útokem.
Zkusí-li Ukrajina získat Krym, nadejde pro ni soudný den, hrozí Medveděv |
„Ale nejsem si úplně jistý, jestli bychom to takhle měli nutně brát. Mám o tom určité pochybnosti,“ tvrdí Visingr. „Musíme si uvědomit, že je to součástí ruské rétoriky, zastrašovací strategie. Popravdě řečeno, pokud by nastala situace, že by Ukrajinci skutečně dobývali zpět Krym, tak si myslím, že Rusko už by bylo v takovém stavu, že nějaký Krym by už byla jeho úplně poslední starost.“
Kerčský most spojuje pevninské Rusko s Krymem
A mohl by jaderný konflikt vyvolat ukrajinský útok na Kerčský most, který spojuje Krym s pevninským Ruskem? „Ukrajinci dali opakovaně najevo, že s útokem na tento most počítají. Jediné, co tomu brání, je fakt, že nemají adekvátní technické prostředky k tomu, aby to uskutečnili.“
„Pokud by dostali od USA balistické rakety s dostřelem 300 kilometrů, tak by jim to tento útok umožnilo. Znamenalo by to vážný problém pro zásobování Krymu. A jestli by tohle byl důvod pro použití jaderných zbraní proti Ukrajině? Téměř jistě ne. I když s výjimkou jaderných zbraní už toho Rusové nemají o moc víc, co by mohli udělat. Tato rétorika může prostě vypovídat o tom, že Rusové nejsou v dobré situaci a že se jen snaží odvést pozornost od toho, že se jim v té válce celkově vůbec nedaří,“ uvádí analytik.
HIMARS změnil poměr sil na frontě
Lukáš Visingr v Rozstřelu obsáhle hovořil o tom, jak významné je zapojení nových systémů, které dodávají Ukrajině západní spojenci, například raketový systém HIMARS. „Jsou v akci teprve tři týdny a jejich nasazení překonává i ta nejoptimističtější očekávání.“
„To, jakým způsobem se jim podařilo systematicky rozbíjet ruský týl, je opravdu impozantní. Ukrajinci odolali pokušení, aby těmito raketomety začali pobíjet ruské vojáky na bojištích a opravdu se soustředili na likvidaci ruského týlu. Primárními cíli se staly sklady dělostřelecké munice, téměř každý den vidíme několik takových obrovských výbuchů na Donbasu, kdy vyletí do vzduchu nějaké velké brigádní nebo divizní sklady,“ popisuje Visingr.
Americký raketomet M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System)
„Pokud ruské dělostřelecké zbraně nebudou mít dost munice, tak samozřejmě dosavadní drtivá dělostřelecká převaha bude věcí minulosti. A náznaky z posledních dnů už napovídají, že mohutnost ruské dělostřelecké palby skutečně výrazně klesá. Zaznamenal to už družicový systém NASA a Rusové se dostávají do problémů s dělostřeleckou municí,“ uvádí analytik.
„Když takovýhle dělostřelecký sklad vyletí do vzduchu, tak to připomíná výbuch ve Vrběticích. Rusové mají takových Vrbětic na Donbasu už desítky. Kolem vybuchlého skladu se pochopitelně vytvoří smrtelně nebezpečná zóna s obrovským množstvím nevybuchlé munice. Kromě skladů navíc Ukrajinci začali ničit i ruská velitelská stanoviště a už se jim takhle podařilo zlikvidovat údajně i řadu vysokých důstojníků, plukovníků a možná i generálů ruské armády,“ uzavírá Lukáš Visingr.
