„Vojenské aktivity NATO výrazně vzrostly poté, co se k Alianci připojilo Finsko a blok do sebe začlenil i švédské vojenské struktury. Pro nás zůstává otevřenou otázka, co Helsinky a Stockholm získaly svým zapojením do vojenské konfrontace s Ruskem,“ prohlásil Šojgu.
Rusko podle ministra obrany pozorně sleduje probíhající změny v souvislosti s Severoatlantickou aliancí. „Budeme adekvátně reagovat na bezpečnostní hrozby a pokusy o provokace včetně posílení bezpečnosti svazového státu Ruska a Běloruska,“ zdůraznil.
Mluvili spolu tři dny, neznámo o čem. Putin a Lukašenko si „seřizovali čas“ |
Účastníkům konference zaslali nahranou zdravici ruský prezident Vladimir Putin i běloruský autoritativní vůdce Alexandr Lukašenko. „Rozmístění taktických jaderných zbraní na běloruském území je adekvátní reakcí na zrychlenou militarizaci východní Evropy a nárůst vojenské aktivity USA a NATO,“ citovala z Lukašenkova prohlášení agentura TASS.
Jak dodal, mezinárodní situace zůstává bezprecedentně napjatá a zhoršily se veškeré výzvy i hrozby. „Riziko použití zbraní hromadného ničení se navýšilo, stejně tak i provokace s použitím jaderných či biologických zbraní,“ doplnil.
Bělorusko se sice samo invaze na Ukrajině neúčastní, ruské armádě však umožnilo, aby z jeho území podnikala útoky proti Ukrajině, povolilo Moskvě, aby na jeho území rozmístila taktické jaderné zbraně, a nedávno přijalo tisíce žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, které šéfové diplomacií označují za zločinné.
Šéf ruské rozvědky (SVR) Sergej Naryškin na konferenci kritizoval i Evropskou unii. Prohlásil, že „pro fyzicky a duševně zdravého člověka je nepříjemné a někdy dokonce děsivé přijet do Evropy kvůli zvrácenostem, které se tam rozmnožily“. Jak dodal, „člověk byl stvořen k tomu, aby byl Božím obrazem a k Boží podobě“, obyvatelé Západu se ho však snaží nahradit „všemi druhy transgenderů a biomechanoidů“.
9. srpna 2023 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvZdroje Ukrajiny jsou vyčerpané, hlásá Šojgu
Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila loni v únoru. Zatímco Finsko se členem letos v dubnu stalo, přistoupení Švédska zatím stále blokuje Turecko s Maďarskem.
Turecká vláda viní Stockholm z toho, že dlouhodobě poskytuje útočiště tureckým disidentům, které Ankara označuje za teroristy. Ankara Švédsku také vyčítá, že umožňuje protesty proti islámu a pálení posvátné knihy korán, což Turecko považuje za šíření nenávisti. Maďarský parlament podle všeho projedná ratifikaci švédské žádosti o vstup do NATO po letní pauze.
Šojgu ještě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině uvedl, že vojenské zdroje Ukrajiny jsou „téměř vyčerpané“. Speciální vojenská operace, jak Moskva nazývá válku na Ukrajině, podle něj ukázala, že neexistuje nic, co by „nedokázaly zničit ruské zbraně“. Jak ministr dodal, historie Rusku opět přisoudila roli „lokomotivy při prosazování zájmů většiny nezávislých států“ a porážka Kyjeva se stane „faktorem v boji proti modernímu neokolonialismu“.
 |
„Rusko nestojí v opozici proti ukrajinským ozbrojeným silám, ale proti celému kolektivnímu Západu, ke kterému se nedávno připojily jednotlivé státy Asijsko-pacifického regionu,“ tvrdil ruský ministr obrany. Zahraniční poradci podle něj využívají ukrajinské vojáky k tomu, aby „si cvičili různé vojenské operace za použití západních zbraní, aniž by brali v úvahu ztráty“.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Moskva svou agresi neoznačuje za válku, ale pojmem „speciální vojenská operace“. Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi.
Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny. Do útoku na Ukrajinu se postupně zapojily různé ruské soukromé vojenské skupiny, především žoldnéřská Wagnerova skupina, ale třeba i vojáci čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.
Kyjev během války mnohokrát obvinil ruská vojska z útoků na civilní cíle. Válka rozpoutaná na Putinův rozkaz si podle ověřených údajů OSN vyžádala tisíce obětí z řad civilistů na obou stranách.
