Ruské síly už mají v Čečensku sanitární zóny

- Ruské federální síly ukončily vytváření tzv. sanitární zóny v oblasti administrativní hranice mezi Čečenskem a zbývající částí Ruské federace. Zaujaly podle ruské státní televize RTR údajně všechny strategické vršky na severu, východě i západu republiky.
Zdroje z Grozného uvedly, že ruské dělostřelectvo intenzivně ostřeluje čečenské okresy hraničící s Dagestánem a hovoří i o bombardování. Ruské vedení přitom tvrdí, že už čtyřiadvacet hodin nebombarduje, letouny údajně podnikly zhruba třicet průzkumných letů.

Velitel ruských sjednocených sil v Dagestánu generál Gennadij Trošin sdělil, že při ozbrojených střetech ruských vojáků s ozbrojenci v obci Dubovskaja v šelkovském okrese byli zabiti dva příslušníci ruských sil a sedm jich bylo zraněno. "Musíme v podobných případech podnikat údery," uvedl. Zdůraznil, že jde o odvetu za útoky ozbrojenců.

Prezident Jelcin se zajímal o uprchlíky
O Čečensku a o uprchlících, kteří z této severokavkazské republiky utíkají do sousedního Ingušska, v pondělí hovořil ruský prezident Boris Jelcin s premiérem Vladimirem Putinem. Dohodli se na vytvoření státní komise, která se bude zabývat problémy běženců. "Je jasné, že Ingušsko se s náporem uprchlíků nemůže vypořádat samo. Federální centrum jim pomáhá," uvedl premiér. Nesdělil ale, co vláda podnikne pro usnadnění situace více než 100 tisíc běženců v Ingušsku.

Maschadov žádá o vyslání mírových sil do Čečenska
Čečenský prezident Aslan Maschadov v neděli v Grozném prohlásil, že by uvítal vyslání mezinárodních mírových sil do Čečenska. Podle ruské agentury Interfax zároveň vyzval Západ, aby nefinancoval vojenské operace Moskvy v Čečensku. Maschadov také uvedl, že při útocích ruských jednotek zahynulo více než 400 lidí a více než 1000 jich bylo zraněno. Byly poškozeny také tři nemocnice. Ruské letecké útoky a strach z rozsáhlé pozemní operace donutily tisíce lidí opustit své domovy.

Podle agentury AFP odvolávající se čečenské místní představitele zahynulo při v bojích na severu Čečenska v uplynulých 24 hodinách 64 ruských vojáků a tři čečenští bojovníci.
Tuto bilanci do nedělního večera ruské úřady nepotvrdily.

Ruský raketový útok si vyžádal pět mrtvých
Pět mrtvých si vyžádal raketový útok, který v sobotu odpoledne podnikly ruské jednotky na centrum čečenského města Urus-Martan ležícího jen 40 kilometrů jihozápadně od Grozného. Podle agentury AFP to uvedly místní zdroje. Ruská oficiální místa se k útoku zatím nevyjádřila.

Podle zpravodaje agentury AFP dopadly v odpoledních hodinách dvě rakety vypálené ruskými jednotkami na centrální náměstí, přičemž usmrtily pět civilistů, z toho jednu ženu a dvě děti. Útok způsobil i materiální škody, zejména na místní mešitě a islámském institutu.

Terčem odpoledního ruského útoku se podle očitých svědků, na které se odvolává agentura AFP, stalo také předměstí Urus-Martanu. Útok způsobil hmotné škody, především ve skladišti stavebních materiálů.

Intenzívní boje mezi ruskými jednotkami a čečenskými silami byly v neděli hlášeny také ze severozápadní oblasti Čečenska. Dějištěm bojů se podle místního čečenského představitele stalo pět vesnic v okrese Naurskaja. Žádné oběti nejsou hlášeny. Ani tuto informaci ruské vojenské zdroje nepotvrdily.

Nové útoky jsou hlášeny potom, co ruský generál Valerij Manilov v neděli potvrdil tvrzení sdělovacích prostředků, že ruské jednotky vstoupily na čečenské území. Odmítl však spekulace, že Rusové chystají v Čečensku rozsáhlou pozemní operaci, uvedly
ruské agentury.

Bývalý ruský premiér Jevgenij Primakov se v neděli v Rjazani vyslovil proti pozemnímu útoku ruských jednotek v Čečensku. "Jsem proti pozemní operaci v Čečensku," citovala Primakova ruská agentura ITAR-TASS. Nová čečenská válka by podle bývalého ruského premiéra izolovala Rusko a způsobila by velké vojenské a civilní ztráty. Primakov uvedl, že rozsáhlá pozemní operace by nahrála čečenským gerilám a vedla by ke sjednocení Čečenců proti Moskvě a obrátila by proti ní i světové veřejné mínění.

Rusko dobylo čečenskou vesnici Borozdinovka
Ruské jednotky dobyly čečenskou vesnici Borozdinovka, která leží tři kilometry od hranice s Dagestánem. S odvoláním na ruské zdroje v Dagestánu to sdělila agentura ITAR-TASS. Upřesnila, že čečenská vesnice padla do rukou Rusů po dělostřeleckém bombardování, které začalo v pátek v reakci na palbu čečenských ozbrojenců z  vesnice po ruských vojácích. Ostřelování trvalo celou noc na sobotu, kdy se ruští vojáci již nesetkali s žádným odporem.

Moskva, která obviňuje Čečensko z poskytování zázemí pro islámské extremisty, hodlá obsadit oblast a vytvořit z čečenského území u hranic s Dagestánem bezpečnostní zónu, uvedla agentura Reuters.

Ruské federální jednotky pokračují v přesunu z Dagestánu do Čečenska. Obrněná technika podle zpravodajů televize NTV překročila administrativní hranici hned v několika směrech. Bombardování území pokračuje. Oficiální představitelé zatím stále odmítají sdělit termín zahájení pozemní operace.

Ruský premiér Vladimir Putin se v Moskvě setkal s představiteli čečenského proruského parlamentu. Putin se v Moskvě setkal s představiteli čečenského proruského parlamentu, který byl zvolen v roce 1996. V zemi tehdy trvaly tvrdé boje a Moskva donutila část obyvatelstva, aby si zvolili poslance, kteří měli tvořit místní zákonodárný sbor. Výsledky voleb však byly podle nezávislých pozorovatelů hrubě zfalšovány.

Čečensko se od roku 1996 považuje za nezávislý stát. Dosud jej však žádná země neuznala. Ruský prezident Boris Jelcin podepsal v roce 1997 s čečenským prezidentem Aslanem Maschadovem dohodu, podle které by měl být status této republiky vyřešen do roku 2002. Od té doby ovšem obě strany nenavázaly prakticky žádné oficiální kontakty.

Putin v sobotu ovšem tvrdil, že "toto je jediný zákonný orgán v Čečensku". Podle jeho slov legitimita všech jiných orgánů je relativní, neboť nebyly voleny podle ruských zákonů. Dosud ale Moskva uznávala čečenského prezidenta, vládu i parlament, který byl zvolen v době, kdy se Čečensko označovalo za nezávislý stát.

"Je nemístné hovořit o termínu zahájení operace. Beztak sdělujeme příliš mnoho informací o vojenských záležitostech, které podnikáme," uvedl v Kyjevě ministr vnitra Vladimir Rušajlo k nejasným zprávám o zahájení ruské intervence v Čečensku. Zdůraznil, že nyní pokračuje "boj s teroristy a jejich likvidace".

Rusové vstoupili do Čečenska
Několik tisíc ruských vojáků s asi tisícovkou obrněných vozidel vstoupilo podle agentury AFP ve čtvrtek pozdě večer na území Čečenska. Jednotky pronikly na území z Dagestánu a ze Stavropolského kraje a jsou rozmístěny v délce 80 kilometrů v okresech Šelkovskaja a Naurskaja (na severu Čečenska), upřesnil místní činitel Taus Bagurajev, který je představitelem úřadů v naurském okrese. Zprávy o překročení hranic ruskými kolonami obrněných transportérů se objevily už ve čtvrtek večer ze zdrojů kolem krizového štábu čečenského prezidenta Aslana Maschadova.

Ruské oficiální zdroje tyto informace nepotvrdily. Zároveň však nevylučují zprávy, že vojáci mají za úkol vybudovat tzv. sanitární pásmo podél administrativní hranice, a to nejen na území Dagestánu, ale také na území Čečenska. Ruské vedení přitom trvá na tom, že má právo vysílat do Čečenska ozbrojené síly, protože jde o součást Ruské federace.

Bombardování území pokračuje
Bombardování Čečenska ruským letectvem pokračuje. Nyní jsou prý ničeny sklady ozbrojenců v jeskyních, mosty a drobné závody na zpracovávání ropy. Štáb severokavkazského vojenského okruhu v Rostově na Donu uvedl, že byla zjištěna místa, kde se ozbrojenci soustřeďují, avšak údery proti nim zatím podniknuty nebyly. Za uplynulých čtyřiadvacet hodin ruské letouny provedly dvacet letů.

Do Ingušska prchají tisíce lidí
Z Čečenska do Ingušska stále prchají tisíce běženců. Podle slov prezidenta Ingušské republiky Ruslana Auševa je nyní v této malé republice zhruba 85 tisíc běženců. Přitom v Ingušsku trvale žije 340 tisíc lidí.

Ruský premiér Vladimir Putin prohlásil, že Čečenci, kteří prchají ze svých domovů, "neodcházejí do zahraničí". Uvedl, že jsou to ruští občané, kteří utíkají před bandity do jiných ruských oblastí. "Oni se cítí být občany Ruské federace," řekl.

Sami uprchlíci ovšem tvrdí, že utíkají před bombami, které na jejich obce shazují ruští letci. Vyčítají zároveň Maschadovovi, že je slabý prezident, neboť je nedokázal uchránit před nebezpečím smrti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video