Rumunka Bratara Buzeaová byla za minulého režimu vězněna za údajné čarodějnictví.

Rumunka Bratara Buzeaová byla za minulého režimu vězněna za údajné čarodějnictví. | foto: AP

Rumunské čarodějnice běsní, za špatná proroctví jim bude hrozit vězení

  • 58
Ostatním věští budoucnost, samy teď ale asi moc neví, co je čeká. Měsíc poté, co rumunská vláda zdanila honoráře čarodějnicím a vysloužila si tím kletby místních vědem, proklínají balkánské věštkyně a kartářky další rozhodnutí kabinetu. Nově jim bude totiž hrozit pokuta nebo vězení, pokud se jejich předpovědi nenaplní.

"Nemůžou obviňovat čarodějnice, měli by obviňovat karty," rozčiluje se přední představitelka čarodějnické profese v Rumunsku Bratara Buzeaová a slibuje, že proti novému zákonu bude bojovat do posledního dechu.

Lidé někdy neuvádějí svou skutečnou totožnost, data narození nebo další osobní detaily, což může pozměnit předpovědi, argumentuje Buzeaová. "Co když klient uvede o sobě falešné údaje? Nemůžeme být za to obviňovány," zlobí se.

Kromě postihu za nevydařená proroctví zákon uloží věštkyním ještě další povinnosti, například zajistit si povolení k činnosti, a zákazníkům budou muset dávat účtenky. Svou profesi také nebudou smět praktikovat poblíž škol a kostelů.

Nový "protičarodějnický" zákon schválil minulý týden senát, musí ale ještě projít finančním a pracovním výborem a dolní komorou parlamentu, připomněla agentura AP.

Za daně proklely politiky lektvarem z mrtvých psů

Rumunské čarodějnice se naposledy bouřily na začátku roku, když začala platit novela pracovního zákona, která mnohasetleté řemeslo uznala jako zdanitelnou profesi. Věštkyně tehdy proklely vládu i prezidenta, kletbu podpořily mimo jiné vhozením mandragory do Dunaje a chtěly před parlament vylít lektvar z mrtvých psů a kočičích výkalů (o kletbě rumunských čarodějnic zde).

Kritici nový zákon označují jako lest, jak zmást obyvatele země a odvést jejich pozornost od důležitých problémů, jako je ekonomická situace. Země je v hospodářské recesi, v roce 2009 si Bukurešť musela vzít od Mezinárodního měnového fondu půjčku 20 miliard eur.

Úřady v zemi jsou podle Evropské unie prolezlé byrokraty a hašteřením, centrální vláda je nepopulární, opozice příliš slabá, tisk se vyžívá v konspiračních teoriích a osobních útocích a justice nutně potřebuje reformu, uvedla AP.

"Vláda nemá reálná řešení, a tak vytváří problémy," míní rumunská politická komentátorka Stelian Tanaseová a dodala: "Možná by čarodějnice měly zaříkávat premiéra Boca a prezidenta Baseska, tak aby našli řešení."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video