Výroba plutonia v Hanfordu (mimochodem použitého i pro výrobu bomby svržené na japonské Nagasaki v srpnu 1945) skončila v osmdesátých letech. Avšak místa, kde byly radioaktivní materiály ukládány, jsou stále zamořená.
Tisková agentura Associated Press citovala pracovníky, kteří zajišťují odmoření závodu, že už dříve tu nacházeli radioaktivní trus myší nebo králíků. Na zvíře vždy hned nastražili past a jeho tělo zlikvidovali.
Hmyz žije kratší dobu než hlodavci, a proto je větší nebezpečí, že radioaktivita způsobí mutace v nových generacích mravenců či much. Místní experti stejně jako vědci z několika univerzit i z federálních agentur však zatím žádné mutace nezjistili. Soudí také, že radioaktivní havěť nepředstavuje nebezpečí pro lidi žijící v okolí.
Tito drobní živočichové sice byli schopni přenést radioaktivitu na další předměty, avšak podle místních vědců by člověk musel stát na místě zamořeném třeba radioaktivními mravenci aspoň hodinu, aby byl ozářen dávkou odpovídající běžnému rentgenovému snímku u zubaře. Hmyz také údajně není schopný dostat se od kontaminovaných míst dál než kilometr, takže nemůže radioaktivitu dále rozšířit.
Nález nicméně ukázal, že zastaralé jaderné zařízení zasáhlo do přírody přece jen víc, než by bylo milé
- sobota 16. ledna 1999
