Podle tvrzení ruské ústřední volební komise hlasovalo pro Putina 72,3 procenta voličů v zahraničí, což je dost pod ruským průměrem – ten činí přes 87 procent. Na druhém místě se s 16,65 procenta hlasů umístil Vladislav Davankov, který kandidoval za parlamentní stranu Noví lidé.
Nezávislý portál Meduza začátkem týdne uvedl, že Putina v několika městech mimo Rusko porazil Davankov. Podle Meduzy vyhrál v Praze, Varšavě, Haagu, Vilniusu, Jerevanu nebo v Haifě. Ve většině dalších měst ale Putin zvítězil. V českém hlavním městě měl Davankov bezmála 60 procent hlasů, zatímco Putin necelých 16 procent.
V ruských volbách druhé místo získal komunista Nikolaj Charitonov, který dostal přes čtyři procenta hlasů. Třetí byl s nepatrným odstupem Davankov, pro kterého vybízeli hlasovat mnozí ruští opozičníci jako pro nejliberálnějšího kandidáta. Poslední skončil vůdce Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij se ziskem mírně přes tři procenta.
Každý třetí Rus má pochyby. Putinovým výsledkům nevěří, ukázala anketa |
Šéfka ruské ústřední volební komise pro zahraničí Jevgenija Orlovová dříve uvedla, že v ruských prezidentských volbách hlasovalo mimo zemi více než 383 tisíc ruských občanů. Hlasování se uskutečnilo ve 144 zemích.
Nezávislé média upozorňovala, že volby provázelo rozsáhlé falšování, a to v takové míře, že bylo prakticky nemožné statistickými metodami vymezit „poctivé“ hlasy. Podle výpočtů provedených metodou matematika Sergeje Špilkina, která umožňuje odhalit anomálie v celkovém počtu hlasů, bylo přinejmenším 31,6 milionu hlasů podvržených.
Média si též všimla, že Putin získal více, než kdykoliv dříve napočítali běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi, a těsně se přiblížil rekordům autokratů ze Střední Asie, kteří běžně dostávají přes 90 procent hlasů.
Podle pozorovatelů Kreml usiloval o vykreslení co největší podporu stávajícímu vládci země. Cílem bylo legitimizovat režim a jeho kroky, včetně války na Ukrajině.
