Přihořívá, přihořívá...

Přibližně osm minut před prahem termonukleární války stál svět 25. ledna 1995. Kvůli nedorozumění vzniklému startem norské meteorologické rakety z míst, kde se pohybují americké jaderné ponorky, aktivoval prezident Jelcin jaderný kufřík. Za celou studenou válku k aktivaci této jaderné spouště údajně nedošlo. Jak USA, tak Rusko, jsou s to v první salvě dopravit na protivníkovo území během 30 minut více než 4000 hlavic. Mají spoušť na vlásku (úřední pojem). Skupina amerických vědců nedávno popsala důsledky jaderné salvy náhodně, kvůli nedorozumění odpálené jedinou ruskou jadernou ponorkou na osm amerických měst. Výbušná síla každé ze 48 termonukleárních hlavic, jimiž je ponorka vyzbrojena, odpovídá asi sedminásobku účinku hirošimské bomby. Předpokládaný poloměr oblasti se stoprocentní okamžitou úmrtností v místě zásahu hlavice je 4,7 km. Následoval by splývající požár, šířil by se rychlostí orkánu. Poté radioaktivní spad. Při průměrné rychlosti větru 24-48 km/h a detonaci hlavice v nízké výšce by vznikla zóna radioaktivního záření dlouhá 30-60 km, široká 3-5 km. Nechráněné osoby by v ní absorbovaly smrtící dávku radioaktivity během šesti hodin. Bezprostředně by zahynulo asi sedm milionů lidí. Záleží na výšce, ve které by hlavice explodovaly, směru větru, hustotě osídlení v radioaktivní stopě, efektivitě evakuace, dosažitelnosti úkrytů a pomoci z nezasažených oblastí. Počet lidí, kteří by zemřeli na následky ozáření, zranění a chorob druhotně, by s vysokou pravděpodobností převýšil počet lidí, kteří by zahynuli bezprostředně. Takže 1 kapitán = více než 14 milionů mrtvých a kus radioaktivní pouště. Americký kongres neratifikoval dohodu o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi. Americká vláda oznámila, že začne stavět omezený protiraketový systém zaměřený proti "darebáckým" státům, jako je Severní Korea a Irák. Rusko a Čína odpověděly, že v tom případě posílí své jaderné síly. Indie a Pákistán vyzkoušely jaderné zbraně v roce 1998. Letos v srpnu sdělily zpravodajské služby americkému prezidentovi, že pravděpodobnost další války o Kašmír je 1:1, a vypukne-li, pak je možné, že konflikt přeroste do užití jaderných zbraní. Indie jich údajně vlastní kolem 35, Pákistán také. Důsledky jejich užití proti nechráněnému městskému obyvatelstvu lze odhadnout obtížně. Jaderné zbraně jsou nesmírně drahé. Nějaká forma podvýživy postihuje v Indii asi polovinu dětí mladších než pět let a každého pátého dospělého. Pákistán je na tom podobně. V roce 1995 se dohodlo přes 100 občanských organizací z různých zemí na Výzvě k odstranění jaderných zbraní do roku 2000 (Abolition 2000). Přidaly se lékařské společnosti ze světa, v roce 1996 zavázal národy k jednání, které by vedlo k jadernému odzbrojení, Světový soudní dvůr. V prosinci 1996 vydalo prohlášení vyzývající k jadernému odzbrojení 64 generálů a admirálů sedmnácti národů včetně bývalých špičkových velitelů jaderných sil. Počátkem roku 1998 se iniciativa Abolition 2000 rozšířila na více než 1000 občanských organizací ze 75 zemí světa. Není to moc platné. Riziko jaderné války v porovnání s dobou studené války stouplo.

Autor je neuropatolog, zabývá se vztahem mezi mozkem a chováním