Vůdce Abcházie Sergej Bagapš

Vůdce Abcházie Sergej Bagapš | foto: Reuters

Požádáme Rusko o uznání nezávislosti, rozhodl parlament Abcházie

  • 513
Gruzínská separatistická provincie Abcházie žádá Rusko o uznání nezávislosti. Moskva už deklarovala, že je připravena její samostatnost uznat. Americký prezident Bush naopak trvá na tom, že Abcházie i Jižní Osetii mají zůstat součástí Gruzie.

Abcházský parlament jednomyslně odhlasoval návrh požádat Rusko o uznání nezávislosti, který mu předložil prezident Sergej Bagapš. Podle ruské agentury ITAR-TASS se schválení čeká i v takzvaném národním kongresu, což je shromáždění zástupců všech abcházských politických stran a sociálních organizací.

Pak Abcházie požádá Moskvu, aby oficiálně uznala její nezávislost na Tbilisi. A Rusko oznámilo, že je k uznání připraveno. Agentuře Interfax to dnes potvrdil předseda horní parlamentní komory Sergej Mironov. 

Že podporují odtržení Jižní Osetie a Abcházie od Tbilisi, ruští politici naznačovali už od minulého týdne. Ministr zahraničí Lavrov řekl, že otázka územní celistvosti Gruzie je "mrtvou záležitostí" a slíbil, že Moskva podpoří jakékoliv kroky separatistických regionů. Prezident Medveděv zase zpochybnil budoucnost provincií v rámci Gruzie.

Proti samostatnosti separatistických regionů jsou naopak Spojené státy. Prezident Bush odpoledne reagoval prohlášením, že Abcházie i Jižní Osetie podle něj zůstávají částí Gruzie.

"Samostatná" od roku 1992
Abcházie, ležící v západním výběžku Gruzie a zabírající asi polovinu jejího černomořského pobřeží, vyhlásila jednostranně nezávislost už v červenci 1992. Jako samostatnou republiku ji ale žádný stát neuznal. Ani Moskva, která gruzínské separatistické regiony podporuje a jejich obyvatelům vydala ruské pasy.

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google

Letos v březnu abcházský parlament usoudil, že po vyhlášení nezávislosti Kosova vznikla nová situace. "Po uznání samostatnosti Kosova velkým množstvím západních zemí se objevily podmínky vhodné pro uznání nezávislosti Abcházie," usnesli se zákonodárci.

Právě kvůli Abcházii a Jižní Osetii propukl současný konflikt mezi Ruskem a Gruzií. Začal předminulý pátek, kdy se Tbilisi nechalo vyprovokovat akcemi jihoosetských milicí a poslalo vojáky do správního střediska Cchinvali. Narazilo ale na ruskou armádu, která se později ze sporných oblastí přemístila i do gruzínského vnitrozemí.

V posledních dnech se ruští vojáci měli podle dohody začít stahovat. Ale k žádným výrazným přesunům se neměli, což popudilo Západ. Prezident Medveděv včera slíbil, že Rusové odejdou do pátku. - přečtěte si Vojáky stáhneme k 22. srpnu, volal Medveděv Sarkozymu

Dnes odpoledne podle svědků překročilo hranici z Jižní Osetie do Ruska asi čtyřicet vojenských vozů. Většinou byly prázdné, popsal reportér agentury Reuters. Ruští vojáci si prý berou modré helmy mírotvorců a Moskva oznámila, že hodlá kolem Jižní Osetie vytvořit nárazníkovou zónu, v níž zůstane tak dlouho, jak bude potřeba. - přečtěte si Rusové v Gruzii si berou modré přilby a vytvářejí nárazníkovou zónu  

Část ruských sil se má podle plánu přemístit z gruzínského vnitrozemí do Jižní Osetie, zbylí vojáci mají Gruzii úplně opustit. S odvoláním na dohodu o rusko-gruzínském příměří z 12. srpna však zůstane dočasně v Gruzii u hranice s Jižní Osetií prý 500 ruských vojáků.

. Kdo ještě v Evropě žádá samostatnost

Výběr regionů v Evropě, které požadují nebo by podle expertů mohly požadovat nezávislost:



BASKICKO
Téměř půlstoletí vede separatistická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) ozbrojený boj za vytvoření nezávislého státu Basků, který by měla tvořit současná Baskická autonomní oblast (tři severošpanělské provincie), španělská provincie Navarra a tři francouzské provincie. Akce ETA si dosud vyžádaly přes osm stovek obětí. Mírnější požadavky než ETA má baskický premiér Juan José Ibarretxe, jeho plán na volné přidružení Baskicka ke Španělsku ale v roce 2005 odmítl španělský parlament. Podle jeho nového plánu by se mělo letos 25. října konat regionální referendum pojaté jako první akt jakési cestovní mapy směřující ke svrchovanosti. Samostatnost Baskicka si podle posledních průzkumů přeje jen 22 procent jeho obyvatel. Už nyní má vyspělé Baskicko ze španělských oblastí nejširší autonomii.



NÁHORNÍ KARABACH
Oblast v Ázerbájdžánu s převahou arménského obyvatelstva, kde nyní žije asi 140 tisíc lidí, vyhlásila v roce 1988 nezávislost. V následné válce zemřelo na 30 tisíc lidí a z milionu dalších se stali uprchlíci. Ázerbájdžán ztratil v konfliktu přes deset procent území (včetně okolí Karabachu). V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, ale na hranicích trvají potyčky. Karabach je mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu a ani Arménie jej de facto neuznává za svou součást. Baku žádá vrácení Karabachu, Arménie je pro nezávislost území. Enkláva je nyní spojena s Arménií Lačinským koridorem, jehož dobytí bylo mezníkem války.



PODNĚSTŘÍ
Převážně ruskojazyčná oblast, která se v roce 1990 odtrhla od Moldavska v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Separatisté a moldavské síly proti sobě v roce 1992 vedli krátkou válku, která si vyžádala 700 obětí, a Podněstří ji neprohrálo i díky podpoře ruských jednotek. Asi 1 200 ruských vojáků v zemi zůstává nadále. Podněstří žádný stát (ani Rusko) oficiálně neuznává a nadále zůstává oficiálně součástí Moldavska, které oblasti, kde nemá žádný vliv, nabízí rozsáhlou autonomii. V republice žije 550 tisíc obyvatel, z toho 30 procent tvoří Rusové, necelých 30 procent Ukrajinci a 32 procent Moldavci. "Precedens Kosova bude pro nás velice důležitý," řekl již loni prezident této republiky Igor Smirnov. Letos v dubnu se ale dohodl s moldavským prezidentem Vladimirem Voroninem na postupném urovnání konfliktu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video