Nejčernější scénáře ze studie americké akademie věd varují, že hladina moře může do konce století vzrůst o více než dva metry. To by pro některá města mělo katastrofální následky. Moře by je mohlo kompletně vymazat z mapy a o domov by přišla dvě procenta veškeré populace, tedy více než 187 milionů lidí.
1 Jakarta (Indonésie)
Indonéská metropole Jakarta je nejrychleji se potápějícím městem světa.
Indonéská Jakarta zaujímá první příčku na žebříčku nejrychleji se potápějících měst. Některá místa se v desetimilionové metropoli propadají až o 25 centimetrů ročně. Podle výzkumů může do roku 2050 desetimilionové město zmizet pod hladinou.
Tamní vláda na začátku týdne oznámila stěhování hlavního města. Do deseti let se tak úřady přesunou z jávské Jakarty na ostrov Borneo. Na vině je kromě zničeného životního prostředí a opakovaných záplav právě i fakt, že se město pomalu ale jistě potápí.
2 Houston (USA)
Některé části Harris County se podle geologických studií propadly za posledních sto let až o tři a půl metru.
Některé části Harris County se podle geologických studií propadly za posledních sto let až o tři a půl metru. A propadání podle Houston Chronicle pokračuje tempem zhruba pět centimetrů ročně. Na vině je mimo jiné mohutné a mnohdy nelegální čerpání podzemních vod z podloží města.
„Ačkoli tu záplavy nebývaly běžné, s takovým poklesem je k nim oblast daleko náchylnější,“ uvedl hydrogeolog Mark Kasmarek, který se oblastí dlouhodobě zabývá. Houston je čtvrté nejlidnatější město Spojených států a v celé oblasti žije přes pět milionů obyvatel.
3 New Orleans (USA)
New Orleans se už při svém založení nacházelo jen 3 metry nad úrovní hladiny moře. Za rok město klesne zhruba o jeden centimetr.
Podle studie z roku 2003 se většina města v současné době nachází od jednoho a půl do tří metrů pod úrovní mořské hladiny. A každý rok o další centimetr klesne.
New Orleans, které je jedním z nejvýznamnějších amerických přístavních měst, se už v době svého vzniku (založeno roku 1718) nacházelo jen tři metry nad úrovní moře. Místní krajina je přirozeně velmi plochá a vyvýšená místa byste hledali jen stěží.
Když v roce 2005 udeřil hurikán Katrina a řeka Mississippi se vylila z břehů, osudnou ránu městu zasadilo protržení ochranných hrází. Velká část New Orleans se tehdy ocitla pod vodou. Kromě katastrofálních následků samotného hurikánu město ještě výrazněji kleslo.
4 Údolí San Joaquin (USA)
USGS shared more photos that depict the sinking land (subsidence) of the San Joaquin Valley. Both are taken just south of Merced. https://t.co/4fYD3Fw7nr https://t.co/eWkrlbFb8B
Kalifornské údolí, ve kterém se nachází města Stockton a Fresno, se od 20. let minulého století se propadlo téměř o 8,5 metrů.
Údolí je jedním z nejproduktivnějších zemědělských oblastí Spojených států a propady má na svědomí zejména čerpání podzemních vod, které farmáři potřebují k zavlažování rostlin.
5 Washington (USA)
Washingtonský Kapitol (22. ledna 2019)
Klesání se nevyhnulo ani hlavnímu městu Spojených států. Průzkum z roku 2015 varuje před propadem až 15 centimetrů v následujících 100 letech.
V tomto případě ale nemá pokles na svědomí ani podzemní voda, ani stoupající hladina moře. Washington D.C. se totiž nachází na podloží z poslední doby ledové. To má tloušťku zhruba 1,5 kilometru a vytlačilo půdu kolem Chesapeakské zátoky nahoru. Když led před několika tisíci lety roztál, způsobil rozsáhlý propad území, který by se mohl v budoucnu odehrát znovu.
Vědci věří, že stoupající hladině moře v Chesapeakské zátoce může situaci ještě zhoršit.
6 Lagos (Nigérie)
Lagos se rozkládá částečně na pobřeží, částečně na okolních ostrovech.
Nejlidnatější město Afriky leží na pobřeží Nigérie, částečně na pevnině a částečně na blízkých ostrovech. Město trpí častými záplavami a pobřeží eroduje. Hladina moře stoupá také kvůli globálnímu oteplování.
Ze studie Plymouthské univerzity vyplývá, že pobřeží Nigérie se nachází tak nízko, že pokud se hladila moře zvýší o jeden až tři metry, bude to mít katastrofální následky.
7 Peking (Čína)
Obchodní centrum v čínském Pekingu
Podle vědců se město potápí zejména kvůli obrovskému využívání podzemních vod, stejně jako je tomu v případě Jakarty a Houstonu.
Na některých místech jde podle studie z roku 2016 o pokles až o 10 centimetrů ročně. Podzemní voda je pro vnitrozemský Peking jediný zdroj vody, kvůli jejímu odběru však podloží vysychá a následně se propadá.
8 Teherán (Írán)
Pohled na íránské město Teherán
Některé části íránského hlavního města se podle výzkumů postupimského Geologického výzkumného centra propadají až o 25 centimetrů za rok. Nejhůř jsou na tom plošiny na západě města a planiny na jižním okraji. O pět centimetrů ročně se propadá i okolí teheránského mezinárodního letiště.
Na některých místech se také objevují trhliny, na povrchu i pod ním. Na vině je jako ve většině dalších případů nadměrné čerpání podzemních vod z legálních a nelegálních vrtů a studní.
