Oddělení komunikace v OSN v pondělí rozeslalo zaměstnancům instrukce, aby ruskou invazi na Ukrajinu, při níž zemřely už stovky civilistů a dva miliony lidí musely opustit domovy, popisovali jako konflikt či vojenská ofenziva. Pracovníci jsou také nabádáni, aby neumísťovali ukrajinskou vlajku na své soukromé či oficiální profily na sociálních sítích či webových stránkách.
„Je důležité připomenout, že jako mezinárodní úředníci máme povinnost být nestranní,“ stojí podle listu v e-mailu. „Existuje vážné riziko ohrožení dobré pověsti, na které nedávno upozornili vysoce postavení činitelé,“ stojí v témže dokumentu.
Mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric na Twitteru uvedl, že zpráva o existenci údajných vnitřních směrnic ohledně používání slova válka není pravdivá. Upozornil v této souvislosti na nedávný tweet tajemnice OSN pro politické záležitosti Rosemary DiCarlové, v němž použila slovo válka i slovo invaze. Podle deníku The Guardian Dujarric nicméně připustil, že instrukce mohl rozeslat některý z vedoucích na nižších příčkách organizace.
Zpráva o nové jazykové politice podnítila obavy, že OSN zachází příliš daleko ve snaze neurazit Rusko, mocný členský stát s jedním z pěti stálých křesel v Radě bezpečnosti. Slovo invaze nepoužívají ani ruští představitelé: Kreml dává přednost termínu speciální vojenská operace a režim prezidenta Vladimira Putina se snaží vymáhat používání tohoto pojmu na domácí půdě.
Dva dny po zahájení ruské ofenzivy nařídil cenzurní úřad Roskomnadzor ruským médiím, aby smazala své příspěvky s výskytem slov útok, invaze nebo vyhlášení války. V opačném případě riskují pokutu nebo zákaz činnosti. Za šíření „falešných zpráv“ ohledně ruského vojenského angažmá na Ukrajině nově v Rusku hrozí 15 let vězení, tisíce lidí byly zatčeny na protiválečných demonstracích.
Rusko použilo v Radě bezpečnosti OSN právo veta a zablokovalo rezoluci odsuzující jeho invazi na Ukrajinu. Valné shromáždění OSN pak tuto rezoluci minulý týden přijalo v nezávazné podobně na svém mimořádném zasedání. Ze 193 členských států ji podpořilo 141 a jen pět bylo proti. 35 zemí se zdrželo hlasování.
