Mluvčí ázerbájdžánského prezidenta AFP řekl, že mise OSN přijela v neděli ráno a jejím hlavním úkolem je posoudit humanitární potřeby na místě. OSN později potvrdila, že dostala povolení vyslat misi na území Náhorního Karabachu. Francie v sobotu vyjádřila politování, že Ázerbájdžán vyslovil takový souhlas až po masivním odchodu Arménů.
Podle OSN počet Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu do Arménie, překročil 100 000. Před ázerbájdžánskou bleskovou operací z minulého týdne přitom v oblasti žilo odhadem 120.000 lidí. Podle arménské vlády je nyní více než 45 500 uprchlíků v ubytovacích zařízeních poskytnutých státem.
Dohromady bylo po ofenzivě hlášeno téměř 600 úmrtí. Samotné boje si vyžádaly životy zhruba 200 vojáků na každé straně. Nejméně 170 lidí zabil pondělní výbuch skladu paliva na silnici spojující Náhorní Karabach s Arménií.
„Stále je tu několik stovek státních zaměstnanců, lékařů a lidí se zvláštními potřebami, kteří se také chystají odejít,“ napsal na síti X bývalý ombudsman Náhorního Karabachu Artak Beglarjan.
Podobně rozsáhlý exodus, jako nyní v Náhorním Karabachu, se v roce 1995 odehrál v takzvané Republice srbská krajina (RSK), kterou chorvatští Srbové vyhlásili v prosinci 1991 v reakci na odtržení Chorvatska od Jugoslávie. Početná srbská menšina v Chorvatsku myšlenku samostatného chorvatského státu neschvalovala, a z RSK vyhnala velkou část nesrbských obyvatel. Druhá fáze války vypukla v létě 1995, kdy chorvatské síly podnikly ofenzivu proti Srby kontrolovanému území. Také při tomto tažení docházelo k vynucenému exodu obyvatel, tentokrát Srbů.
26. září 2023 |
