Miloševič chce vidět solidní důkazy

Slobodan Miloševič chce vidět spolehlivé důkazy, že nařídil zvěrstva spáchaná srbskými silami na albánském obyvatelstvu v roce 1999 v Kosovu. K jejich předložení vyzval vyšetřovatele Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, kde se exprezident zodpovídá ze zločinů proti lidskosti a z genocidy.

"Nemám nic společného se zločiny a s místy, kde se staly," prohlásil někdejší jugoslávský prezident. "O místě činu můžete hovořit pouze v případě, že máte důkazy o tom, že jsem tam byl a že jsem ty zločiny spáchal," řekl Miloševič.

Před soud předstoupí australský policista a vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Stephen Sparg, aby předložil mapy Kosova a míst, z nichž srbské síly v rámci etnické čistky údajně vyhnaly 800 tisíc kosovských Albánců.

Soud po ukončení úvodní dvouapůldenní řeči obžalovaného, který se hájí sám, vyslýchá první ze svědků obžaloby. Jsou mezi nimi oběti údajného mučení a útisku ze strany srbských sil a bývalých přívrženců Miloševičova režimu.

SLOBODAN MILOŠEVIČ U SOUDU

Miloševič je obviňován ze zločinů proti lidskosti, z válečných zločinů a z genocidy. Proti bývalému jugoslávskému prezidentovi bylo vzneseno 66 obvinění z odpovědnosti za zločiny, spáchané za jeho vlády během válek v Chorvatsku, v Bosně a v Kosovu. Vyšetřovatelé musejí Miloševičovi dokázat, že k těmto krutostem proti civilnímu obyvatelstvu vydal rozkaz nebo že věděl o jejich spáchání podřízenými, přičemž jim v tom nezabránil, ani je nepotrestal.

předchozí vývoj

Někteří ze svědků požádali o soudní ochranu nebo o anonymitu z obavy před odvetou vůči nim nebo jejich rodinám. Proces před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu začal 12. února 2002.

Žena exprezidenta nedostala vízum
Slobodan Miloševič si opět stěžoval na špatné zacházení, protože jeho žena Mira Markovičová nedostala víza, aby ho mohla navštívit. Nizozemské ministerstvo zahraničí odmítlo udělit víza, protože Markovičová příliš nedbala na požadovaná bezpečnostní opatření.

Miloševič byl vydán do Haagu v červnu 2001. Nizozemci přislíbili Markovičové k návštěvám manžela několik krátkodobých víz. Za Miloševičem přijela naposledy v srpnu 2001, kdy slavil šedesáté narozeniny.

Miloševič zpochybnil výpověď
Slobodan Miloševič zpochybnil u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii výpověď prvního svědka obžaloby. Odmítl svědectví, že se Srbové v Kosovu dopouštěli apartheidu na albánské populaci, což vyšetřovatelé označili za etnickou čistku, při níž Miloševič hrál rozhodující úlohu.

PRVNÍ SVĚDEK PROMLUVIL

* Mahmut Bakalli patřil k předním exponentům komunistické strany v Kosovu, v roce 1981 ale rezignoval na znamení sympatií s bojovníky za lidská práva z řad etnických Albánců. V následujících letech byl, jak řekl, "pronásledován a vystaven různým druhům nátlaku", včetně dvouletého domácího vězení.
* Mise Bakalliho, který se s Miloševičem na jaře 1998 setkal dvakrát, byla neúspěšná. Navíc několik dní po jednání u Miloševiče ho srbská bezpečnost zatkla na jihu Kosova s ostatními členy delegace. Proti Miloševičovi nyní vypovídá v souvislosti s rozhodující úlohou, kterou prý bývalý prezident sehrál v Kosovu při zvěrstvech, jichž se dopouštěly srbské síly v roce 1999.

Jako první předstoupil Mahmut Bakalli. Byl členem delegace albánských představitelů z Kosova, která se v květnu 1998 snažila v Bělehradě přesvědčit Miloševiče, aby se zasadil o snížení napětí mezi Srby a etnickými Albánci v provincii. Napětí mezi oběma etniky prudce vzrostlo, když v Kosovu začaly narůstat ozbrojené srážky mezi srbskými bezpečnostními silami a albánskými povstalci.

Bakalli, bývalý předák komunistické strany v Kosovu, vypovídal o krutostech, jež v roce 1999 páchaly srbské síly na albánském obyvatelstvu. "Mohl byste vysvětlit, co apartheid znamená?" zeptal se Miloševič při konfrontaci Bakalliho.

Dále mu kladl otázky týkající se údajné zaujatosti Srbů působících v kosovských školách. "Vy jste rozhodoval o školních osnovách, jmenování ředitelů škol a fakult," řekl Bakalli, který vypověděl, že etničtí Albánci v Kosovu byli propouštěni z práce, z vládních funkcí, byli vyloučeni z kulturních zařízení i ze školství. "Byl to vynucený apartheid," tvrdil.

Novinář: Svědectví je slabé, pusťte Miloševiče
Člen Mezinárodního výboru na obranu Slobodana Miloševiče nizozemský novinář Nico Varkevisser označil Bakalliho svědectví za slabé a vyzval k osvobození Miloševiče.

Uvěznění exprezidenta a bránění v kontaktech s přívrženci považuje žurnalista za nespravedlivé. "Propusťte ho na svobodu, poskytněte mu v Haagu ubytování a ochranu. Zorganizujeme spravedlivou komisi a veřejnou debatu o tom, co se stalo," prohlásil Varkevisser.

Justiční stráž přivedla bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče ke slyšení před Mezinárodní trestní tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii v Haagu (30. srpna 2001).

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič přichází ke slyšení před Mezinárodní trestní tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii, 30. srpna 2001

Proces s někdejším jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem u mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v nizozemském Haagu. (12. února 2002)

Mladý pár sleduje v kavárně v Bělehradu přímý přenos procesu se Slobodanem Miloševičem, který začal v nizozemském Haagu. (12. února 2002)

Několik desítek lidí z Bosny a Hercegoviny demonstrovalo v nizozemském Haagu před začátkem procesu s někdejším jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem. (12. února 2002)

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič se hájí 14. února u haagského tribunálu. Neměli jsme v Jugoslávii a Kosovu žádné oběti, dokud nezačala v roce 1999 intervence NATO, prohlásil Miloševič. (14. února 2002)