„Vzhledem k chybám a nedostatkům... musíme zlepšit náš národní systém řešení mimořádných událostí a posílit naše schopnosti poradit si s naléhavými a nebezpečnými úkoly,“ uvedl podle BBC stálý výbor politbyra vládnoucí komunistické strany. „Je nutné zvýšit dozor nad trhy a rezolutně zakročit proti nelegálnímu obchodování s volně žijícími živočichy,“ dodal.
Předpokládá se, že nákaza se rozšířila právě z nelegálního trhu s divokými zvířaty ve městě Wu-chan, kde jsou tisíce nakažených.
Počáteční reakce čínské vlády se stala terčem všeobecné kritiky. Čínské úřady jsou obviňovány, že na počátku podcenily agresivitu viru a v některých případech se snažily držet jeho výskyt v tajnosti.
Na virus zatím není znám lék. Thajští lékaři v neděli nicméně uvedli, že se jim podařilo pomocí kombinace léků vyléčit čínskou pacientku, nicméně přiznávají, že zatím není dostatek důkazů pro stoprocentní úspěšnost léčby. Čínská média hlásí, že lidé, kteří zemřeli na koronavirus, byli starší či nemocní.
K podobnému závěru dochází i studie respektovaného medicínského časopisu Lancet, která analyzovala prvních 99 pacientů nakažených virem. Z nich jich 50 mělo chronická onemocnění od kardiovaskulárních onemocnění k onemocnění trávicího systému. Většina pacientů byli muži s průměrným věkem 55,5 let.
Čína hlásí stále více uzdravených lidí
Čínská média uvádí stále více případů lidí, kteří odešli z nemocnice poté, co příznaky nemoci odezněly. Podle čínské národní zdravotnické komise pacient může být propuštěn, když se příznaky zmírní, jeho tělesná teplota vykazuje normální hodnoty a minimálně dva zdravotnické testy ukazují negativní výsledky.
V čínské provincii Chu-pej, epicentru epidemie, se v neděli zotavilo z nákazy koronavirem 80 pacientů, zatímco 56 lidí na ní zemřelo. O den dříve opustilo nemocnici 49 lidí, zatímco 45 zemřelo. Podle listu The New York Times tento poměr dává zdravotníkům naději, že šíření koronaviru lze zvládnout a že nemoc není tak smrtící jako epidemie SARS, ačkoliv v samotné Číně již více lidí zemřelo na koronavirus než na SARS.
Podle posledních statistik je momentálně na světě 20 659 případů nákazy koronavirem. Celkový počet zemřelých je 427, nicméně 680 lidí se vyléčilo. Podíl uzdravených lidí tedy momentálně přesahuje počet těch, kteří příčinou viru zemřeli. Lékaři předpokládají, že toto číslo bude nadále stoupat.
Většina pacientů nakažených koronavirem navíc vykazuje jen mírné příznaky. Podle čínské národní zdravotnické komise jsou pacienti schopni se během týdne zotavit. Mírné příznaky se projevují horečkou, těžší příznaky mají podobu zápalu plic.
„Je to sice akutní infekční onemocnění, ale existuje mnoho případů mírných průběhů nemoci, jejichž léčba se podobá zotavení z chřipky,“ říká Amesh Adalja, lékařský specialista na infekční choroby univerzity v americkém Baltimoru.
Tradiční medicína jako lék na koronavirus? Čína hlásí vyléčené pacienty |
Statistiky jsou jedna věc, skutečnost druhá. Není jisté, kolik lidí ve skutečnosti zemřelo, ani kolik je uzdravených. Existují totiž pochybnosti o tom, zda Čína uvádí přesné počty lidí. Podle odhadů hongkongské univerzity těch, kteří zahynuli, je více, než uvádějí oficiální čínské údaje.
Poměr zemřelých a uzdravených se také každým dnem mění. Úplné uzdravení pacienta trvá různě dlouho, a proto počet zemřelých v určitém časovém období může být vyšší než počet uzdravených.
Strach z neznámého
V Evropě představuje momentálně chřipková epidemie mnohem větší nebezpečí než koronavirus. Například podle odhadů Ústavu Roberta Kocha v Berlíně si chřipka v zimní sezoně 2017 až 2018 vyžádala jen v Německu 25 000 lidských životů. V ČR na chřipkové onemocnění umírá asi 1 500 lidí ročně.
Epidemie chřipky sevřela celé Česko, nemocnice zakazují návštěvy |
Podobně to platí i pro Spojené státy. Podle odhadů amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v letech 2017–18 epidemie chřipky stála život 95 000 lidí. Přesto média i vládní agentury věnují stále větší pozornost koronaviru.
„Důvodem je, že navzdory nemocnosti a úmrtnosti, kterou chřipka způsobuje, existuje jistota, že bude sezonní. Jakmile nastane březen a duben, případy (infekce) půjdou dolů, “ vysvětlil listu The Washington Post ředitel amerického Národního institutu alergií a infekčních chorob (NIAID) Anthony Fauci.
Podle lékařů je dalším z důvodů, proč chřipce nevěnují příliš velkou pozornost, obeznámenost lidí s ní. Lidé znají nutná opatření, jakými se chránit před chřipkou, zatímco koronavirus je pro ně velká neznámá. Psychologické studie ukazují, že lidé obecně vykazují větší míru úzkosti, když jde o novou hrozbu než o známou nemoc, a že mají tendenci známé hrozby podceňovat.
