Překročení norem se prokázalo minulý měsíc po výlovu okouníků načernalých. Podle japonského ministerstva zdravotnictví rybám naměřili radioaktivitu 1 400 becquerelů na kilogram. Za bezpečnou míru se přitom udává 100 becquerelů na kilogram.
Úřady proto prodej ryb zakázaly. Krátce po havárii ve Fukušimě z roku 2011, kterou vyvolalo silné zemětřesení a následná vlna tsunami, se přestalo prodávat čtyřiačtyřicet druhů ryb, v roce 2020 se však všechny zákazy zrušily. Nyní se tak vrací.
Zákaz přišel ve stejné době, kdy Tchaj-wan oznámil, že pravděpodobně koncem února výrazně zmírní zákaz dovozu potravin z Fukušimy a několika dalších japonských prefektur. Plánem se snaží získat podporu Tokia pro svůj záměr připojit se k dohodě o volném obchodu Trans-pacifické partnerství.
Nadále však podle původního oznámení nepovolí dovoz hub nebo divokých zvířat. Většina ostatních produktů se bude moct dovážet po předložení radiačních testů a dokladů o původu s tím, že po příjezdu potraviny čekají další testy.
Jak Tchaj-wan zareaguje na zprávy o radioaktivních rybách, nebylo v pátek známo. Potraviny z dotčených japonských prefektur se dnes nicméně běžně vyvážejí například do Thajska, Spojených států nebo Austrálie. Naopak Čína od zákazu dovozu dosud neustoupila, uvedla agentura Reuters.
Japonsko zveřejnilo detaily o fukušimské vodě, chce získat zpět důvěru |
Světová zdravotnická organizace také už v roce 2016 sdělila, že japonské úřady po fukušimské katastrofě pečlivě monitorovaly kontaminaci potravin a zavedly vhodná ochranná opatření.
Zprávy o masivních dávkách radiace nyní navíc přicházejí jen krátce předtím, než japonská vláda vypustí do oceánu další várku kontaminované vody. Podle serveru South China Morning Post jí bude zhruba milion tun. Ochránci přírody proto bijí na poplach a vyzývají kabinet, aby plány zrušil.
„Je nemožné se neznepokojovat, když slyšíte takové věci. Není jasné, jakým způsobem se ryby kontaminovaly, ale z rozhovorů s místními rybáři věříme, že se to děje ve chvíli, kdy plavou kolem elektrárny a pak se přesunou jinam. Nebo to může být pískem a šterkem na mořském dně u elektrárny. Pohybem mořských proudů se přesouvá a šíří radiaci,“ míní vedoucí tokijského Občanského jaderného informačního centra Hideyuki Ban.
Dodává, že ať tak nebo tak, očividně je míra radiace v okolí místa tragédie stále velmi vysoká a další vypouštění kontaminované vody do moře je zkrátka „velmi špatný nápad“. Místní rybáři se kvůli vládnímu plánu také obávají o svá živobytí.
Mohutné zemětřesení, které zasáhlo Japonsko 11. března 2011, uvrhlo zemi do největší krize od druhé světové války. Otřesy půdy vyvolaly místy až několikametrovou vlnu tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží. Podle statistik zemřelo 15 899 lidí a 2 529 je evidováno jako pohřešovaných.
Ve třech reaktorech jaderné elektrárny kvůli tsunami selhaly chladicí systémy a došlo tam k explozím a požárům. Úřady po havárii uzavřely oblast v dosahu 20 kilometrů od elektrárny, aby uchránily občany před škodlivými dopady uniklé radiace. Havárie se zapsala po bok nejvážnější jaderné katastrofy v dějinách v ukrajinském Černobylu z roku 1986.
