Nový zdroj viru, bojí se experti. V Indonésii stále jedí netopýry

  • 315
Značná část odborníků se domnívá, že koronavirus vzešel z tzv. mokrých trhů v čínském Wu-chanu a jeho původcem jsou netopýři. Přesto Indonésie mokré trhy, kde se prodává zejména maso a rychle se kazící zboží, ani konzumaci netopýrů nezakázala. Aktivisté po tom volají, stejně tak epidemiologové. Úřady se bojí ekonomických dopadů.

Na mokrém trhu ve městě Tomohon, známém jako Extrémní trh Tomohon, si milovníci exotických pochoutek můžou dopřát skutečně mnoho různých potěšení. Mezi nimi jsou hadi i netopýři. Indonésané si jejich maso dopřávají nejen kvůli jejich zvláštní chuti, ale i proto, že věří v jejich zvláštní účinky. Pojídání netopýřího masa má např. léčit astma.

„Před virem byli netopýři nejvíce populárními pochoutkami, následovaly krysy a krajty,“ prozradil listu The New York Times Roy Nanka, který pracuje jako řezník v Tomohon od roku 1999. „Teď lidé nejčastěji kupují vepřové a kančí maso,“ dodal.

Ačkoliv pandemie očividně zatřásla preferencemi indonéských zákazníků, netopýři se navzdory koronaviru stále nabízejí, zjistil server The Australian. Mezinárodní organizace na ochranu zvířat PETA zveřejnila video z několika mokrých trhů napříč Asií včetně Indonésie, na němž je vidět prodej netopýrů.

Video organizace PETA z mokrých trhů napříč Asií. V některých se stále prodávají netopýři navzdory pandemii koronaviru:

Aktivisté se dlouhodobě zasazují za zákaz trhů s divokým zvířectvem, kde často bývají zvířata držena v klecích v nevhodných podmínkách. S rozšířením pandemie získali významné spojence v postavách hlavních epidemiologů. Zrušení mokrých trhů prosazuje například hlavní tvář amerického boje proti koronaviru, imunolog Anthony Fauci.

Silnou kritiku vůči Tomohonu a dalším indonéským trhům s zvířaty vyslovil i šéf indonéského protikoronavirového týmu, profesor veřejného zdraví Wiku Adisasmito. Na středeční tiskové konferenci označil Extrémní trh v Tomohonu za „kafetérii zvířecích patogenů“ a přirovnal konzumaci divokých zvířat k „hraní si s ohněm“.

PETA a další ochránci zvířat varují indonéské úřady, že pokud s mokrými trhy nic neudělají, může země očekávat opakování scénáře z Wu-chanu a stát se novým zdrojem epidemie koronaviru. „Je to jako časovaná bomba,“ tvrdí Billy Gustafianto Lolowang z organizace Tasikoki Wildlife Rescue Center z nedalekého města Bitung. „Můžeme pouze čekat, až se staneme epicentrem pandemie jako Wu-chan.“

Proč Indonésie nechává trhy otevřené?

Zatím však nevypadá, že by Indonésie chystala zavřít mokré trhy. Podle Indry Exploitasiaové, ředitelky ochrany biodiverzity indonéského ministerstva životního prostředí a lesnictví, je rozhodnutí v rukou místních úřadů. Ministerstvo je vyzvalo, aby trhy zavřely.

Proč právě mokrý trh?

Název mokrý trh vychází z hongkongské angličtiny (wet markets). Jako mokré jsou tyto trhy označované kvůli neustále vlhké podlaze, která se tvoří v důsledku postřikování rychle se kazících produktů, aby zůstaly čerstvé. Často jsou zaměňovány s wildlife markets, tj. s trhy, na kterých se prodává divoká a dokonce i exotická zvěř.

Místní úřady jsou však zároveň pod tlakem veřejnosti, aby trhy nechávaly otevřené. Kromě divoké zvěře se v Tomohonu prodávají i běžná zelenina či maso. Je na ně navázána řada lokálních dodavatelů a jejich úplné uzavření by mělo značné ekonomické dopady.

Experti upozorňují, že na Západ si mokré trhy představuje jako jakési farmářské trhy. Mokré trhy ale hrají v asijském světě podstatnější roli, protože místní zákazníci jsou zvyklí na čerstvé potraviny a na rozdíl od západního světa tolik nekupují zmražené jídlo v supermarketech. Proto se k úplné zákazu mokrých trhů neodhodlala ani Čína.

I v Indonésii je reakce úřadů velmi opatrná. Město nechalo v březnu zkrátit otevírací hodiny v Tomohonu o více než polovinu doby, aby zabránilo sociálnímu kontaktu.

Podle kritiků je to ale stále málo, zvláště s přihlédnutím k faktu, že Indonésie má nyní nejvíce úmrtí na covid-19 ve východní Asii po Číně.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video