Autor článku, pan Kryzánek, uvádí, že premiér Vádžpéjí mluvil pouze o lunární družici. To odpovídá například i článku v
http://edition.cnn.com/2003/TECH/space/08/15/india.moon.reut/index.html . Zde je i uvedena cena: 80 miliónů USD (pro srovnání: americký pilotovaný program Apollo by v dnešních cenách vyšel na víc než 60 miliard USD).
Chci se zeptat p. Kryzánka, na zdroj věty "Člověk se pak má dočkat nejpozději v roce 2015". Z kontextu nevyplývá přímo přistání lidí na Měsíci, jak pochopili účastníci diskuse, ale pouze "obíhání" Měsíce. Jde mi o zdroj informace a její přesnou textaci. Domnívám se totiž, že původní věta se týkala pouze skutečně zvažovaných pilotovaných letů na nízkou oběžnou dráhu kolem Země (schváleny dosud nebyly, ale pokud by se tak stalo, je termín "nejpozději v roce 2015" reálný). Dne 24.4.2002 byl totiž schválen vývoj indické rakety GSLV třetí generace (GSLV Mk.3), jejíž první start se má uskutečnit v roce 2008. Tato raketa má standardně vynášet indické telekomunikační družice na geostacionární dráhu (má mít nosnost 4-4,4 tuny na přechodovou dráhu ke geostacionární). Ve verzi pro nízkou oběžnou dráhu kolem Země má mít nosnost 10 tun, což je pro pilotované lety na takovou dráhu dostatečné.
Dále bych chtěl zjistit zdroj věty "…Čínou, která zamýšlí poslat člověka k Měsíci už po roce 2010". Čína totiž hodlá vyslat svoji první lunární družici v roce 2005. Kolem roku 2010 hodlají uskutečnit první měkké přistání sondy na Měsíci. Uvedená citovaná věta v kontextu navozuje dojem, že brzy poté Čína zamýšlí poslat k Měsíci člověka (šlo by pouze o oblet Měsíce; opět se nepíše "na Měsíc" (moje pozn.: O přistání lidí na Měsíci v příštím desetiletí se v současnosti v Číně reálně vůbec neuvažuje, předběžně se mluví o termínu "někdy po roce 2020")). Pasivní oblet Měsíce, bez navedení na jeho oběžnou dráhu, skutečně byl v Číně na přelomu loňského a letošního roku navrhován, schválen však dosud nebyl, protože přednost dostal projekt malé orbitální stanice s