Ve Stalinově objetí. Před 70 lety spojenci zřídili letecký most do Berlína

Německo si připomíná 70 let od chvíle, kdy západní mocnosti vytvořily letecký most, kterým jedenáct měsíců zásobovaly Západní Berlín. Reagovaly tak na sovětskou blokádu amerického, britského a francouzského sektoru a Stalinovo rozhodnutí, že město nechá vyhladovět.

Historické okamžiky

Sledovat další díly na iDNES.tv

Na jaře roku 1948 bylo Německo stále v troskách a vztah mezi západními okupačními mocnostmi a Sovětským svazem rychle klesal k bodu mrazu. V Evropě spadla železná opona a rostoucí napětí mezi Východem a Západem nebylo nikde tak citelné jako ve městě rozděleném na čtyři okupační sektory. 

Západní Berlín byl ostrovem uprostřed východního Německa, které bylo pod pevnou kontrolou Moskvy. Všechny zásobovací trasy do amerického, britského a francouzského sektoru, v nichž žily dohromady dva miliony lidí, vedly přes území kontrolované komunisty.

Krizi odstartovalo rozhodnutí západních okupačních mocností provést měnovou reformu a zavést měnovou unii, v níž říšskou marku nahradila německá marka. Byl to předpoklad pro zapojení západních zón Německa do Marshallova plánu a budoucí ekonomické stabilizace Německa. 

Odříznutí

Sovětský svaz však v zavedení nové tvrdé měny viděl hlavně pokus upevnit západní předpolí v srdci Moskvou kontrolovaného území. Josif Stalin se proto rozhodl, že Západní Berlín vyhladoví a západní spojence z něj vyštve. Dne 20. června odešel ze Spojenecké kontrolní rady a o čtyři dny později zahájil blokádu Berlína.

Sovětské okupační úřady uzavřely všechny železnice i silnice do Západního Berlína, o pár dní později přerušily také lodní dopravu. Město se ponořilo do tmy, protože 75 procent elektřiny do Západního Berlína proudilo z území kontrolovaných Sověty. Město v tu chvíli mělo zásoby potravin na 36 dní.

Američané, Britové a Francouzi neměli s Rusy žádnou smlouvu o pozemním přístupu, měli ale zajištěny letecké koridory z Hamburku, Hannoveru a Frankfurtu nad Mohanem. Generál Lucius D. Clay, velitel americké okupační správy v Německu proto přišel s ambiciozním plánem: zajistit kompletní zásobování Západního Berlína pomocí leteckého mostu.

Clay si byl dobře vědom, že pokud by se Stalin rozhodl západní sektory dobýt, Západ by mu v tom nemohl zabránit. Věřil však, že Rusové jen blufují a rozpoutat třetí světovou válku si netroufnou. „Jsem přesvědčen, že naše setrvání v Berlíně je pro naši prestiž v Německu a Evropě zásadní. Pro někoho je to dobře, pro někoho špatně, ale stal se z toho symbol amerických úmyslů,“ napsal Clay do Washingtonu jen několik dní před startem blokády. 

Nemůžete nás opustit

Prezident Harry Truman dal akci zelenou a Clay 25. června podepsal rozkaz k zahájení operace Vittles. První americká letadla přistála na berlínském letišti Tempelhof o tři dny později. Západní stroje do odříznuté enklávy létaly 24 hodin denně a přistávaly přibližně po 90 sekundách. Britové létali na své letiště Gatow, Francouzi v prosinci 1948 zprovoznili letiště Tegel. 

Do zásobovacích operací se postupně zapojili i letci z Nového Zélandu, Austrálie, Kanady a Jižní Afriky. Nad domy přelétávali tak nízko, že mohli lidem na zemi mávat a dětem na malých padáčcích shazovali čokolády a žvýkačky („rozinkové bombardéry“ - přezdívka vznikla poté, co jeden z pilot US Air Force Gail Halvorsen v dobré náladě těsně před přistáním vyhodil z okna na improvizovaném padáčku několik balíčků se sladkostmi pro děti. Další piloti ho následovali).

KVÍZ: Co víte o blokádě Západního Berlína?

Situace obyvatel ani přes letecký most nebyla nijak růžová. Západní Berlín každý den potřeboval 5 000 až 6 000 tun potravin a uhlí. Dovážené uhlí bylo potřeba pro elektrárny a domácnosti mohly svítit jen hodinu denně. Topení uhlím bylo v zimě vyloučeno. 

Reprezentantem vůle lidí se stal pozdější starosta Západního Berlína Ernst Reuter, který ve slavném projevu prohlásil: „Lidé po celém světě! Lidé v Americe, Anglii, Francii v Itálii: Pohleďte na toto město a uvidíte, že nemůžete, nesmíte toto město a jeho obyvatele opustit!“

Trvalo jedenáct měsíců, než si Stalin uvědomil, že tuto partii nevyhraje. Sovětský svaz po tajných vyjednáváních se západními spojenci blokádu ukončil 12. května 1949.

Spojenci během 318 dní obležení do Západního Berlína  dopravili více než 277 000 lety asi 2,3 milionu tun zásob.

Schéma leteckého zásobování západního Berlína: Britové přilétali od severozápadu, Američané od jihozápadu. Vraceli se západním koridorem a po dosažení britské zóny měnili kurs na svá letiště.