Abbás se stal novým vůdcem Palestiny

  • 197
Novým palestinským vůdcem se stal Mahmúd Abbás. Ve volbách získal 62,3 procent hlasů, potvrdila Ústřední volební komise. Jeho hlavní soupeř Mustafa Barghútí dostal necelou pětinu všech hlasů. Abbás ve funkci nahradí Jásira Arafata, který zemřel v listopadu.

Nástupce Jásira Arafata deklaroval, že je ochoten jednat s izraelským premiérem Arielem Šaronem, pokud bude spravedlivý.

Abbás patří mezi 700 tisíc Palestinců, kteří opustili domovy po vzniku Izraele v roce 1948. Před volbami zopakoval, že trvá na vytvoření palestinského státu podle hranic z roku 1967 s východním Jeruzalémem jako hlavním městem.

Bojkot voleb radikálům nevyšel
Ačkoli radikální palestinské organizace Hamas a Islámský džihád vyzývaly k bojkotu sobotního hlasování, účast byla nakonec tak vysoká, že se volební místnosti zavíraly až o dvě hodiny později. Přišlo na 65 procent Palestinců. - více zde

ŽIVOT MAHMÚDA ABBÁSE

26. března 1935 - Mahmúd Abbás (alias abú Mázin) se narodil v Safedu na severu dnešního Izraele, tehdy na území britské mandátní Palestiny.
1958 - Vystudoval práva na Damašské univerzitě.
1. ledna 1965 - Patřil k zakladatelům Fatahu.
od 1968 - Člen Organizace pro osvobození Palestiny (OOP).
70. a 80. léta - Žil v Jordánsku, Libanonu a Tunisku.
od 1980 - Člen výkonného výboru OOP.
1982 - Vystudoval historii na Moskevské univerzitě.
1984 - 2000 - Vedoucí oddělení OOP pro mezinárodního vztahy.
13. září 1993 - Za OOP podepsal ve Washingtonu historickou izraelsko-palestinskou mírovou dohodu o palestinské autonomii.
červenec 1995 - Vrátil se z exilu na západní břeh Jordánu.
20. ledna 1996 - V palestinských parlamentních a prezidentských volbách byl předsedou Ústřední volební komise.
duben 1996 - Zvolen generálním tajemníkem ("mužem číslo dvě") v OOP. Funkci zastával do listopadu 2004.
19. března 2003 - Stal se prvním premiérem palestinské autonomní vlády.
6. září 2003 - Rezignoval na funkci premiéra po sporech s Arafatem o pravomoci v bezpečnostních otázkách.
11. listopadu 2004 - Po smrti Jásira Arafata se stal šéfem (předsedou výkonného výboru) OOP.

zdroj: ČTK
Hlavním soupeřem Mahmúda Abbáse byl Mustafa Barghútí, nezávislý mírový aktivista, kterému dala hlas zhruba pětina Palestinců. Prezidentské volby proběhly v Palestině dva měsíce po smrti Jásira Arafata, který zemřel v listopadu v Paříži.

Arafatovo jméno se ve volbách hodně skloňovalo. Abbás použil v kampani svoje společné snímky s Arafatem, dával se fotografovat s kufijou, slavným Arafatovým šátkem, na krku. Svému předchůdci také věnoval vítězství.

Muž s tichou podporou západu
Někdejší Arafatův spojenec Mahmúd Abbás byl jasným favoritem voleb. Muž v elegantně padnoucím obleku má křehkou a nahlas nevyřčenou podporu Spojených států a Izraele. Abú Mázin, jak zní jeho válečné jméno, vždy odmítal násilí.

Ostře odsoudil i palestinské povstání (intifádu), které vypuklo v roce 2000 a trvá dodnes. Je to respektovaný právník a nadějná mírová dohoda s Izraelem podepsaná v roce 1993 v Oslu nese i stopy jeho rukopisu.

Svět vkládá do Mahmúda Abbáse velká očekávání, považuje ho za prozápadního a umírněného politika. Do míru s Izraelem je ale ještě daleko. Vlivné militantní skupiny sice prohlásily, že budou výsledky voleb respektovat, ale vzhledem k jejich bojkotu samotného hlasování je třeba brát jejich proklamace s rezervou.

Abbásovo vítězství uvítala většina izraelských médií. "Znovu začínáme. Nový prezident pro Palestince, nová vláda v Izraeli. Je s kým jednat, protože Abbás vyzval k ukončení terorismu," napsal deník Jediot Achronot.

Palestinská území

Mahmúd Abbás se raduje poté, co se prohlásil za vítěze prezidentských voleb v Palestině. Oficiální výsledky mu daly za pravdu. (10. ledna 2005)

Příznivci Mahmúda Abbáse oslavují jeho vítězství v prezidentských volbách v Palestině. (10. ledna 2005)

Příznivci Mahmúda Abbáse oslavují jeho vítězství v prezidentských volbách v Palestině. (10. ledna 2005)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video