- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jak je činorodý a pracovitý, tak je i upovídaný. Stačí nadhodit téma, a MICHAL DVOŘÁK (57), jeden ze čtyř hlavních členů kapely Lucie, vypráví dlouhé minuty v kuse. A velmi poutavě. Muzikant, skladatel, textař, autor filmové i scénické hudby, který dobývá svět se svými projekty Vivaldianno a iMucha – multimediálními show, v nichž vzdal hold slavnému baroknímu skladateli, respektive českému malíři, jenž se proslavil v období secese. Jak kdysi rozdýchával výpověď z kapely a který zážitek s ní byl pro něj nejsilnější? Kde vydělal největší peníze? Proč se čtyřikrát oženil? Jak vychovává své dva syny? | foto: Michal Sváček, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Co pro vás dnes znamenají peníze? A jak jste je vnímal v pětadvaceti, kdy byla kapela Lucie poprvé na výsluní popularity?
Miloš Forman kdysi řekl naprosto správně, že peníze jsou svoboda. V uměleckém životě to platí obzvlášť, protože abyste mohl tvořit svobodně, je dobré peníze mít. Pak o ně nemusíte žebrat a dělat věci tak, abyste se zavděčil. Mám obrovské štěstí, že jsem částečně z umělecké rodiny. Díky tomu jsem věděl, že prachy vydělané muzikou patří zpátky do muziky. Nikdy – ani jako mladého – mě nenapadlo, že bych si třeba koupil Ferrari. I v pětadvaceti jsem utrácel hlavně za nástroje. Káry mě nikdy moc nezajímaly. Koupil jsem si Multivan Volkswagen a Forda Sierru v kombíku, aby se mi tam vešly nástroje.
Lidi jsou tu pořád strašně zaprdění a závistiví. Ne všichni! Ovšem dost lidí tady má pořád pocit, že Čechy jsou pupek světa. Přitom pro svět jsme zapadákov.
Připojte se ještě dnes a získejte: