ODPOVĚĎ:
Země podle nebezpečnosti rozděluji na několik kategorií:
1. kategorie - země, kde se bojím od rána do večera
2. kategorie - země, kde se bojím jenom po tmě.
3. kategorie - země, kde mám pocit, že se lidé bojí mě.
ad 1. vévodí brazilská velkoměsta Rio a Sao Paulo, tam mě přepadli, a normálně se přepadává za bílého dne a na nejrušnějších ulicích. V ostatních zemích se přepadává jedině na osamělých a temných místech. V brazilských městech vás každý při příjezdu poučí, jak se máte chovat až budete přepaden (o tom nikdo nepochybuje), čili: nesmíte se dívat při přepadení do tváře, ale na zem, musíte mít vždy přiléhavý oděv, nejlépe leggines, musíte mít sandály a nesmíte mít ponožky. To vše proto, aby bylo na první pohled vidět, že nemáte u sebe peněženku. Já jsem byl přepaden poprvé na nejrušnější ulici Ria (na Václaváku), když mě hbitý atlet utrhl kapsu i s košilí a peníze, které v kapsičce košile nosím kvůli lehkému přepadení špatně uchopil a peníze vylétly do vzduchu a snášely se jako ve filmu Miliónová bankovka. Chlapec byl tak rychlý, že sem vůbec nepoznal, kdo ty peníze sbírá, jesli to jsou komplici nebo chodci. Druhé přepadení bylo již na ostro, gangsteři měli pistole a vyžadovali vše tzn. fotoaparáty a vše co jsem u sebe měl, bylo to ve 4 hodiny odpoledne v prostředí, které bych přirovnal Kulaťáku v Dejvicích. Lidi jenom zpomalili chůzi, jelikož jsem věděl, že se gangsterům nesmím dívat do očí, díval jsem se na kolem jdoucí davy a ti jenom kroutili hlavama. Vyhledal jsem policii, ale ti mě ujistili, že druhý den budou mé foťáky v Paraguaji.
ad 2. To jsou všechny země, které jsou asi tak nebezpečné jako Praha, prostě většina.
ad 3. To jsou ty krásné země, jako třeba Nový Zéland, Tichomoří, Austrálie, sever Evropy, kde postava mého vzezření, když se neočekáváně objeví, vyvolá strach či chvilkové překvapení.
28.2.2000 12:47