Jako poslední službu spustilo začátkem roku Vojenské zpravodajství, nové stránky má i Ministerstvo obrany. Úřady se shodují v tom, že množství informací není třeba utajovat a lze je zveřejnit.
Činnost institucí jako je Národní bezpečnostní úřad (NBU), Úřad pro zahraniční styky a informace (UZSI), Bezpečnostní informační služba (BIS) či Vojenské zpravodajství (VZ) podléhá různým stupňům utajení, a tak dříve měli lidé jen málo možností, jak o jejich činnosti něco zjistit.
Ke konci minulého století a s nástupem internetu se postoj bezpečnostních a zpravodajských služeb postupně měnil a ty si začaly zřizovat vlastní webové prezentace, snadno přístupné na internetu komukoli.
"Potřeba informovat veřejnost o činnosti i těchto služeb patří k nutnostem dnešního informačního věku," uvedl Ladislav Šticha, mluvčí Vojenského zpravodajství, které jako poslední z uvedených institucí spustilo svůj portál v lednu.
Bezpečnostní a zpravodajské služby po celém světě svoje webové stránky zařizovaly o něco později než ostatní instituce, dnes jsou ale již internetové prezentace nutností pro všechny.
"Naše webová stránka funguje už dva roky, vznikla nicméně také až v té druhé vlně s ostatními zpravodajskými službami, jejichž weby vznikaly ve světě i u nás relativně pozdě," říká Bohumil Šrajer, mluvčí ÚZSI.
Stránky NBÚ a BISfungují o něco déle, vznikly v roce 1999. Letos v lednu se se svou stránkou přidalo i Vojenské zpravodajství, instituce tradičně patřící k těm nejvíce utajovaným.
Tajní agenti dětem
Internetová prezentace zpravodajských služeb ve světě je zcela běžná. Asi světově nejznámější služba je americká CIA (Central Intelligence Agency), jejíž webová stránka je velmi obsáhlá a slouží jako důvěryhodný zdroj informací například o zemích světa. CIA má dokonce speciální webovou stránku určenou dětem.
Tak velký rozsah stránek zpravodajské služby je ale spíše výjimkou. Například stránky izraelské zpravodajské služby Mossad (Institute for Intelligence and Special Operations) jsou naopak značně stručné, i když jedním z několika mála odkazů je rovnou "Přihláška".
Že je tento odkaz u zpravodajské služby na místě, tvrdí i mluvčí BIS Jan Šubrt. "Hodně dotazů, které dostáváme, se týká možnosti práce v BIS, třeba jaké máme požadavky na zájemce," potvrzuje Šubrt zájem lidí o práci pro tajné služby.
Veřejné prezentaci, i když samozřejmě v nijak velkém měřítku, se nebrání ani ruské zpravodajské služby. Na internetu tak lze nalézt stránky ruské bezpečnostní služby FSB, která podle analytiků patří k nejmocnějším ruským tajným službám. Patří k nim už proto, že z jejích řad pochází mnoho vládních úředníků, včetně prezidenta Vladimira Putina, který, než se stal ruským premiérem, byl šéfem právě FSB.
Zájem lidí o informace o těchto úřadech v ČR dokazuje množství přístupů na dané weby a také dotazů, které lidé posílají. Například stránky NBÚ navštíví podle jeho mluvčí Anety Kupkové měsíčně přes 6000 lidí. Návštěvnost stránek BIS se pohybuje v řádu stovek měsíčně.
"To jsou občané, kteří chtějí něco vědět o BIS nebo na něco upozornit. Novináři ale spíše rovnou telefonují," říká mluvčí BIS Jan Šubrt. ÚZSI informace o návštěvnosti svých stránek odmítl zveřejnit. "Tato data stejně jako způsoby zabezpečení webu jsou fakta, která veřejnosti nesdělujeme," řekl mluvčí Šrajer.
"Pro nás je to rozhodně přínos, webová stránka je totiž přirozené místo pro komunikaci s veřejností," pochvaluje si význam webu UZSI Bohumil Šrajer.
"Občanům můžeme snadno zpřístupnit veškeré informace, na které mají ze zákona nárok, dále také dotazníky či různé formuláře," popisuje důvod ke zřízení webu NBÚ jeho mluvčí Aneta Kupková.
Podle Ladislava Štichy více informací přináší také více důvěry. "Informace jsou základním pilířem důvěry, protože co znáte, nad čím máte kontrolu, tomu věříte," upřesnil Ladislav Šticha.
