Pobývala v Turecku a do země, s níž Írán nemá diplomatické styky a označuje ji za nepřátelskou, se rozhodla odjet, protože jí Turecko pohrozilo deportací.
Na letišti u Tel Avivu ji přivítal šéfredaktor Times of Israel David Horovic. Amínová řekla, že se nyní cítí být v bezpečí a že bude usilovat o získání povolení k trvalému pobytu nebo občanství, pokud to bude možné.
Jeden z jejích dědů byl Žid a Amínová řekla, že nikdy neschvalovala protiizraelské výroky, které jsou slyšet v Íránu.
Když se dověděla o přípravě své deportace, obrátila se novinářka na několik zemí, ale pouze Izrael podle ní zareagoval rychle. V Íránu by ji prý čekalo zatčení a vynucené přiznání se k něčemu, co neudělala.
Amínová také řekla, že rodina v Íránu s ní kvůli jejím kontaktům s Izraelem přerušila veškeré styky.
V Íránu se zabývala ženskými právy a napsala na toto téma knihu, jejíž vydání ale íránské úřady zakázaly. Po útěku do Turecka se zaregistrovala u OSN jako uprchlice.
