- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
za tu fotku bys měla redaktorům iDNES pořádně nakopat (případně brutálně přejet nohu ). Jinak hodně štěstí.
Ahoj Mirko, jsem na tom úplně stejně jako Ty (nohy a ruce), taky studuju vejšku a tak, jen po úrazu jem teprve 4 roky. Chápu Tvé pocity, ale hlavu vzhůru :-) Ti chlapíci, co mají partnerky-vozíčkářky mají pravdu, člověk by neměl uvažovat jako "co nemůže", "co už nikdy nebude" atd., ale myslet pozitivně. Jasně, nedostaneš se tam a tam, ale pocit svobody je snad o něčem jiném, ne? Nemysli si, taky mě štve to, že jsem závislá na pomoci ostatních (vlastně mně to přímo se.e), ale tak to prostě je, no. Proč si tím otravovat mozek víc než je nutné? Přítele mám a svým způsobem se s tím taky musel srovnat (a to jsme spolu začali chodit až po úrazu), ale máme se rádi a děláme si z toho spíš srandu. A děti, ty taky jednou budou, pokud to půjde :-) Zkus net, zkus cokoli, kde můžeš natrefit na dobrý lidi, ono jich je vážně hodně, a osamělost bude tatam! Btw. i po 12 letech nechození můžeš dokázat divy, zkus Paraple, tam Ti to ukážou :-) Přeju hodně síly, vůle a energie!
Je skvělé, že v této republice je jenom jedna vozíčkářka.
Proč skákala opakovaně šipku do mělkého bazénu???
Ta holka potřebuje integrovat, být víc v terénu, všechno se dá vychytat, jen to chce praxi. Sama netuší, co všechno je schopna dokázat, jenom nesmí s asistentem hrát doma karty