Byla jedna výstava, kde návštěvník dostal odvážený sáček písku. Na výstavě mohl toto množství nasypat k exponátům, které se mu líbily. Bylo jedno zda vysypal na jednu nebo na 12 hromádek měl jen jeden sáček. Vyhrál ten exponát, kterému na konci navážili nejvíce.

Pokud by mohl každý z nás takto dělit jeden nebo dva sáčky písku mezi jednotlivé kandidáty bylo by to možné a elektronicky poměrně efektivní.

Potíž tohoto státu je, že první zmínky o jednotném registru osob jsem prvně slyšel v roce 1993 a k jeho postupnému zavádění došlo po skoro 20-ti letech. K elektronickým občankám jsme se propracovali za 25 let. K volbám na elektronickou občanku půjdeme možná za dalších 25 let. Jak šťastní v tom zaostalém Estonsku musí být.

To proto, že česká povaha je natolik nešťastná, že se jako první začne zajímat o to, jak některé mezery v zákonech nebo v zabezpečení přetavit v osobní prospěch.

Nejlepší volební systém do senátu by byl : kámen, nůžky, papír.

Kdyby byl zrušen senát, ulevilo by se většině národa

A tato diskuse by neexistovala, ušetřili bychom si čas. Nebo snad má senát nějaký skutečný důvod?

místo zkoušení který model voleb vybrat by bylo efektivnější uvažovat, kdo vlastně může volit. Podle mne by volit měli jen ti, z jejichž daní se tento stát platí. Tedy většinou zaměstnanci v privátní sféře a živnostníci a podnikatelé, kteří nejednou na státních dotacích. Nevolili by nezaměstnaní, pobírači dávek, důchodci, armáda hasiči, policisté, státní zaměstnanci od obecních přes ministerstva, státní podniky, neziskovky až po poslance a prezidenta. A bezpečně by stouplo procento volební účasti, protože ti, co by volit mohli, by věděli, že jsou sliby rozdávání státních peněz neuplatitelní.

Ale k tomu nikdy u nás nebude politická vůle. Cosi o kaprech a vypuštění rybníka.

Nevolili by zletilí studenti, lidi zaměstnaní v zahraničí s trvalým pobytem v ČR, matky na mateřské a rodičáku, invalidi, asi i dlouhodobě nemocní...a jaký očekáváte výsledek?

I já bych se přimlouval za jednokolovou volbu protože vypadne li jejich favorit tak mnozí už kdruhému kolu nejdou. Jednokolová volba by byla lacinější a hlavně by voliči neukrojila potřebný víkendový čas.

Za mne jednoducha jednokolova volba, kdo má nejvíc hlasů, bude senátorem, stejne druhé kolo ve většině případů dopada jako první.Dvoukolova volba je zbytečný luxus.

s tím bych si dovolila nesouhlasit;

představte si, že jsou tři kandidáti; jednoho A opravdu nemáte rád, další dva B1, B2 vám asi stejně vyhovují či nevadí; volíte B1.

V prvním kole vyhraje A a postoupí B2. Ve druhém kole dáte hlas kandidátovi B2.

Kdyby byla jednokolová volba jak píšete, nutilo by to kandidáty B1 a B2 domluvit se, který z nich to předem vzdá, aby druhý měl šanci vyhrát proti neoblíbenému A.

Celkem se mi zamlouvá možnost stanovit pořadí vlastních preferencí, muselo by to umožnit pořadí či bodování všech kandidátů;

kdybych měla dát jenom například 1.,2.,3, přišla bych tím o šanci vyjádřit se k tomu, kdyby postoupili dva, co nebyli mými favority.

Bojím se obtížného počítání, které může rozehnat volební komise. Snad kdyby člověk naťukal své pořadí do elektronického zařízení, které mu vytiskne hlasovací lístek , a ten hodí do urny.

Předpokládejme jednokolový systém, při němž volič vyznačí pořadí kandidátů pořadovými čísly 1,2,3,4,... V závislosti na způsobu vyhodnocování mohou být rozdílní vítězové. Předpokládejme 4 kandidáty A,B,C,D a 14 (nebo třeba 14 tisíc apod.) voličů, kteří vyznačili pořadí takto: 5x ADCB, 4x BDCA, 3x CDBA a 2x DCBA.

a) Při způsobu "vítěz prvního kola bere vše" doporučovaného panem Babišem vítězí kandidát A, jenž má nejvíce prvních míst.

b) Při simulaci dvoukolového systému postupují do finále kandidáti A a B, ovšem v simulovaném 2.kole získává kandidát B dalších 5 hlasů od dřívějších voličů vypadnuvších kandidátů C a D, takže vítězí poměrem 9:5 nad kandidátem A.

c) Při australském způsobu (postupné vylučování kandidátů s nejméně prvními místy) bude nejprve vyloučen kandidát D a jeho hlasy se škrtají, takže zbude 5x ACB, 4x BCA a 5x CBA. Jako další bude tedy vyloučen kandidát B mající pouze 4 první místa a zbude 5x AC a 9x CA, takže vítězí kandidát C poměrem 9:5 nad kandidátem A.

d) Při bodovacím systému dle vzoru formule F1 nebo biatlonu zvítězí kandidát D, protože jeho 12 druhých míst při jakémkoliv způsobu přidělování bodů vždy bohatě nahradí jeho menší počet prvních míst.

Určení, který způsob vyhodnocování by se měl použít, není záležitost matematická, ale politická, a záleží na vůli zákonodárců.

Každopádně bych byl pro jednokolové senátní volby. Jednak chodí mnohem víc voličů (třeba už je z důvodu, že první kolo je spojeno s dalšími volbami), takže by byl výsledek silnější a dále by se ušetřily peníze. Zkrátka druhé kolo, kam dorazí třeba jen kolem 15 procent voličů mi připadá jako trochu drahá zbytečná taškařice.

Též bych byl pro jednokolové senátní volby. Ale polemizoval bych s tou Vaší "trochu drahou zbytečnou taškařicí". K 2.kolu nejdou lidé líní nebo lhostejní nebo ti, jejichž favorit nepostoupil do finále a oba finalisté jsou jim stejně milí nebo stejně protivní. Jaký má smysl snažit se je přimět, aby se přece jen pro jednoho z nich rozhodli? A jaký má smysl snažit se přimět líné a lhostejné lidi, aby šli volit, když je to nezajímá nebo je jim to jedno? Takoví voliči z donucení budou nejspíš na potvoru volit extrémistické strany. Chceme to? Jen ať klidně jde volit jen těch 15% lidí, kteří se o politiku zajímají a nejsou líní a lhostejní.

Špatně vyplní lístek povětšinou blbec, takže žádná škoda takto propadlých hlasů.