Odborníci pro stanovení hrubých odhadů zvolili různé metody. Dotazovali se také těch, kteří s migranty pracují. Studie pak odhadovaná čísla podpořily. "Migrace je daleko vyšší, než ukazují statistiky," podotkla Eva Janská z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Vietnamci jsou pilnější než Češi, pracují o 12 hodin týdně víc |
Třetina všech cizinců, kteří v ČR žijí legálně, je v Praze. Do velkých měst by mohli podle expertů mířit i ilegálové. "Velká města nabízejí možnosti, ale skýtají i anonymitu," polemizovala Janská.
Česko v minulosti k cílům migrantů nepatřilo. Od druhé poloviny 19. století zemi opouštělo víc lidí, než kolik jich přicházelo. Výjimkou bylo podle Janské předválečné období s vlnou Němců. Zlom nastal až po pádu komunismu.
Příliv cizinců od roku 2008 pak přibrzdila krize. Kvůli ní podle vládní zprávy o situaci národnostních menšin ztratilo práci a má existenční problémy mnoho ukrajinských migrantů. Někdy pak dokonce sklouzli do ilegality. Přitom to byli i lidé, kteří v ČR byli léta i s rodinou a chtěli se tu usadit, uvedla Janská.
Přijedou legálně, ale po vypršení lhůt se nevracejí
Neziskové organizace na pomoc cizincům už léta upozorňují na to, že v Česku žije a pracuje mnoho lidí ze zahraničí "načerno". Někteří z nich se do země dostanou na turistické vízum, jiní přijedou legálně za prací. Po vypršení lhůt a povolení se řadě z nich nepodaří doklady obnovit, do vlasti se ale vracet nechtějí. Skončí tedy jako ilegálové. Některé státy v minulosti už přistoupily k takzvané regularizaci. Mnohým nelegálním cizincům jejich pobyt za určitých podmínek legalizovaly.
Podle údajů Českého statistického úřadu žilo v Česku na konci roku 2010 legálně 424,3 tisíce cizinců. Nejpočetnější cizineckou menšinou jsou Ukrajinci, kterých tu pobývá 124 tisíc. Následují Slováci (72 tisíc) a Vietnamci (60 tisíc).
