Ústavní soud problematiku řešil v souvislosti s případem muže z Plzeňska, kterého příslušný odbor městského úřadu odmítl ustanovit mysliveckým strážcem s odůvodněním, že byl v roce 1976 odsouzen za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví.
Podle nynější zákonné úpravy totiž podmínku bezúhonnosti myslivecké stráže nesplňuje člověk pravomocně odsouzený pro jakýkoliv úmyslný trestný čin ani pachatel mysliveckého přestupku.
Muž se proti rozhodnutí úředníků odvolal, avšak nezastal se jej městský ani krajský soud, takže případ doputoval až k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Ten zhodnotil, že současné požadavky na bezúhonnost myslivecké stráže jsou stanoveny až příliš přísně a navrhl Ústavnímu soudu (ÚS), aby příslušná ustanovení zákona zrušil.
Ústavní soud se však s náhledem NSS neztotožnil, napadená ustanovení podle něj nijak nezasahují do základního práva na rovný přístup k veřejným funkcím. Jednoduše řečeno, podmínka nikoho nediskriminuje. „Přes svou přísnost není podmínka bezúhonnosti, u níž se nepřihlíží k zahlazení odsouzení, zjevným způsobem nepřiměřená,“ uvedla soudkyně zpravodajka Milada Tomková.
Může zastavovat auta i usmrtit toulavého psa
Myslivecká stráž dohlíží v každé honitbě na dodržování zákonů a myslivecké etiky, a to ve volném čase a bez nároku na odměnu. V Česku tuto funkci zastává zhruba 13 tisíc lidí.
Stráž si může vyžádat zbrojní průkaz, lovecký lístek a povolenku, zastavovat auta a kontrolovat, zda nepřevážejí upytlačenou zvěř, i zadržet člověka přistiženého při neoprávněném lovu. K pravomocem myslivecké stráže patří také možnost usmrtit toulavého psa nebo zdivočelé hospodářské zvíře.
I s ohledem na to, že myslivecká stráž může při své činnosti na rozdíl od vodní stráže či strážců ochrany přírody aktivně používat zbraň, nikoli však jako donucovací prostředek, považuje Ústavní soud podmínku bezúhonnosti za zcela legitimní.
„Cíl této podmínky bývá v obecné rovině dvojí - snaha zákonodárce zajistit co nejkvalitnější výkon veřejných funkcí a zvýšení morálního kreditu v očích veřejnosti. Podmínka bezúhonnosti tedy jak obecně, tak konkrétně v případě myslivecké stráže, sleduje legitimní cíl,“ doplnila soudkyně zpravodajka.
Konkrétní okolnosti případu muže, kterému úředníci výkon funkce upřeli, ÚS nezkoumal. „Samozřejmě uznávám, že před rokem 1990 mohly být případy, které by nesnesly dnešní hlediska a požadavky právního státu, to však nemohl ÚS v této souvislosti zkoumat. Trestný čin zůstává trestným činem a krádež krádeží,“ doplnila Tomková s tím, že podmínky případně mohou zjemnit pouze zákonodárci.
