Mezi vážně postižené oblasti patří školství, a to jak školství základní a střední, tak školství vysoké.
Na situaci, která zákazem přítomnosti studentů ve školách, a tedy i zákazem osobního kontaktu student-učitel i osobních kontaktů mezi studenty, nastala, nebyl nikdo připraven. Ani být nemohl. Vzdělávání bez osobního kontaktu student-učitel a bez osobních kontaktů mezi studenty totiž představuje formu vzdělávání, která se od té tradiční radikálně liší.
Liší se nejen použitelnými metodami výuky (o nich zejména se hovoří), ale i samotným konceptem a jeho možnostmi (o tom, byť je to důležitější, se hovoří mnohem méně). To je patrné zejména ze zkušeností s výukou v období koronaviru na základních školách.
Pouhé přepnutí výuky do distanční podoby nefunguje: je obrovsky náročné pro učitele, pro žáky i pro rodiče. O tom, že taková distanční výuka na základních školách do uspokojivé míry nahrazuje tradiční výuku ve školách, nelze vůbec hovořit.
V době koronavirové nejvíc chodí do školy ti nejmenší |
Tento aspekt, tedy radikální odlišnost vzdělávání za a bez přítomnosti osobních kontaktů student-učitel a student-student, který se naplno projevuje na základních školách, je ovšem systémový (dokonce možná z hlediska pojetí prezenčního a distančního vzdělávání definiční) a promítá se zásadně i do vzdělávání středoškoláků a vysokoškoláků.
Zákaz přítomnosti studentů na středních a vysokých školách navíc přináší další komplikaci: znemožňuje přístup studentů k přístrojovému a technickému vybavení. Bez laboratorní a další praktické výuky, kterou distančně provádět nelze, je výuka řady studijních oborů zásadně degradována.
Poškození psychického i fyzického rozvoje
Přepnutím do distanční podoby a zákazem přítomnosti žáků a studentů ve školách trpí nejen kvalita vzdělávání. Je poškozován psychický i fyzický rozvoj školáků, kteří často velkou část dne proleží s mobilním zařízením, přes které se distančně vzdělávají.
Děti potřebují kontakt se svými spolužáky a potřebují každodenní přirozený, habituální pohyb. Jinak začnou strádat a to se projeví na jejich psychice, fyzické kondici a celkovém zdravotním stavu.
Maturanti a deváťáci se vrátí do lavic nejdřív 25. ledna, uvedl Blatný |
Škody způsobované nařízeným uzavřením komerčního sektoru jsou obrovské a budou mít dlouhodobý dopad. Škody, ke kterým dochází uzavřením škol, jsou neméně závažné. Nehovoříme o výpadku v řádu dnů nebo týdnů. Výjimečný stav, který prožíváme, trvá bezmála rok a vláda naznačuje, že se chystá v něm setrvat do léta.
Rok a půl zásadních restrikcí, významné míry izolace a celkového rozhození společnosti zanechá hlubokou stopu v životě silného jedince, natož pak v životě mladého nebo psychicky méně odolného člověka.
Radim BělohlávekJe otcem čtyř dětí a profesorem informatiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Dlouhodobě působil jako profesor na State University of New York. |
Malé dítě si na mnohé nezdravé prvky zvykne, osvojí si je a stanou se pro něj normálem. Normálem se pro společnost začne stávat řada opatření, která byla původně přijata jako nouzová. Chovat se, jakoby v současné situaci neplatilo ,,něco za něco‘‘, říkat, že návrat do kdysi normálních, samozřejmých podmínek počká a že je nejdříve třeba nastolenou formou plošných restrikcí epidemii vyřešit, je krátkozraké a naivní.
Je třeba najít odvahu k jinému řešení. Školy a celou společnost je třeba co nejdříve otevřít.
