Pokud by vztah státu k bývalým prezidentům poslanci dokázali upravit včas, stát by odstupné vyplácet nemusel. Odstupné se totiž vyplácí jen tomu ústavnímu činiteli, který do tří měsíců nezíská jiné státem placené místo. V tomto případě to mohla být placená funkce bývalého prezidenta.
Poslanci ale zákon smetli se stolu. Někteří z nich dokonce připustili, že zákon neprošel hlavně kvůli tomu, že první, na koho by se vztahoval, by byl právě Havel.
Druhým hlavním důvodem bylo to, že jim renta připadala příliš vysoká a chtěli na ní ušetřit.
Kabinet proto v pondělí 28. dubna schválil druhou verzi návrhu zákona. Renta je o 20 tisíc korun nižší a paušál na výdaje, tedy na úhradu kanceláře a na plat asistenta, činí celkem 50 tisíc korun.
Dopad na státní rozpočet by mělo podle ministra Pavla Rychetského zmírnit zrušení odchodného. To však v Havlově případě neplatí, protože pokud bude zákon vůbec kdy schválen, rozhodně to parlament nestihne do 2. května.
A protože v tento den uplynou tři měsíce od doby, co Havel opustil prezidentskou funkci, bude mít nárok na odchodné. Zákon přitom nemůže platit zpětně, takže Havel odchodné nebude muset vracet.
Svou kancelář, plat sekretářky a tajemníka nyní Havel hradí sám. Měsíčně ho to přijde asi na 150 tisíc korun.
Ve světě přitom bývá poměrně obvyklé, že stát se o své prezidenty stará i po skončení jejich mandátu. Jsou ovšem i země, jako třeba Rakousko, kde se exprezident po vypršení mandátu stává opět běžným občanem bez zvláštních privilegií.
