Ministr dopravy Jaromír Schling podle zprávy rakouské tiskové agentury APA potvrdil, že tuzemská vláda oficiálně souhlasí s výstavbou kanálu. Schling se proto setká se svojí rakouskou kolegyní Monikou Forstingerovou, aby se dohodli na dalších krocích. "Ministr je v zahraničí, proto nemůže návrh komentovat. Byli bychom ale rádi, kdyby se přípravy na stavbu kanálu urychlili," řekl mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová.
|
O kanále spojující Labe, Odru a Dunaj snil už zlínský podnikatel Tomáš Baťa, který začal budovat takzvaný Baťův kanál. Ten se nyní nevyužívá pro nákladní dopravu, ale po několika desítkách let chátrání se něm rozvíjí turistický ruch. V osmdesátých letech projekt kanálu k dopravě zboží oživili šéfové proslulého slušovického agrokombinátu. Jimi založená společnost Ekontrans Moravia však skončila s milionovými dluhy v konkursu. Nynější zastánci kanálu se sdružují v Nadaci vodních cest. |
V územních plánech krajů je stále rezervována trasa, kudy má vodní cesta mezi Labem a Dunajem vést. To znamená, že města a obce nemohou v uvažované trase kanálu postavit nic, co by se v budoucnu nedalo odstranit. Projekt má zastánce především na rakouské straně hranice.
Spolkové sněmy Vídně a země Dolní Rakousy už potvrdily vůli tuto vodní trasu postavit. "Kanál je obohacení krajiny," řekl například člen dolnorakouské vlády Hannes Bauer. "Doufám, že se brzy začne stavět," řekl už dříve poslanec Dolnorakouského sněmu Werner Kummerer.
Na výstavbě kanálu se má podílet obří francouzský stavební koncern, který má využít peníze jak od soukromých investorů, tak ze státních fondů. Ekologové zatím příliš nevěří, že by se kanál v dohledné době začal stavět.
"Takových zvěstí už jsem slyšel mnoho a vždy šlo jenom o plány," řekl Mojmír Vlašín z brněnského Ekologického institutu Veronica. "Mám dojem, že těm lidem ani tak nejde o to stavět, jako získávat další peníze na plány," soudí ekolog.
Podle něho není stavba kanálu reálná za státní peníze. "Obávám se ale, že až budeme v Evropské unii, peníze na stavbu půjdou získat. To znamená, že kanál teď není aktuální hrozba, ale po vstupu do unie bude jeho stavba reálně hrozit," vysvětlil Vlašín.
Podle Správy Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví výstavba kanálu způsobí pokles podzemní vody a katastrofální vysychání lesa. "Budou uhroženy chráněné krajinné oblasti Poodří, Litovelské Pomoraví, Pálava a přírodní park Strážnické Pomoraví," uvedli ekologové ve své zprávě. Navíc se podle počítačových animací Povodí Moravy nepotvrdilo ani to, že by postavený kanál zabránil povodním.
