Rodiče si s nachlazenými dětmi často navíc nemohou dovolit zůstat doma, tudíž se do škol vracejí nedoléčené a předávají nemoci dál.
„Nyní zažíváme období, které bych přirovnala ke chřipkové epidemii, kdy narůstají počty nemocných dětí. Ale pravdou je, že i před covidem byly podzimy ve znamení nemocných dětí, ale ne v tak výrazné míře a nevracely se tak často,“ potvrzuje doktorka současnou situaci, kdy velké množství dětí leží v nemocnicích, některé i na jednotkách intenzivní péče.
Kritická je situace například v Moravskoslezském kraji. „Nejvíce nemocné byly vždy nejmenší děti. Letos se to ale týká všech věkových skupin včetně předškoláků a starších školáků,“ komentuje změnu v letošní chřipkové epidemii primář dětského oddělení Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice Jan Boženský.
Podle Hülleová se velké množství dětí potýká s tzv. RSV virem, který může způsobovat komplikovanější stavy u malých dětí. Ty nemají tak vybudovaný imunitní systém, a proto mohou mít těžší průběh nebo se nemoc může vracet. „Pokud je dítě v těžším stavu a rodina například není schopná zvládnout noční záchvaty kašle, tak pak tyto děti, které potřebují monitorovat stav, končí na dětských odděleních,“ řekla v Rozstřelu doktorka.
Smutné důsledky pandemie koronaviru. Dětská imunita zlenivěla, říká pediatr |
Výskyt RSV viru minulý týden potvrdil také Státní zdravotní ústav. Podle něj se zvýšily hospitalizace kojenců především v důsledku takzvané bronchiolitidy, tedy virového zánětu nejmenších průdušek. Právě ten RSV virus způsobuje.
Proč jsou děti více a opakovaně nemocné, než byly loni, má více možných příčin. Jednou z nich může být nedoléčení nemoci nebo nedodržení doby na nutnou rekonvalescenci. „Rodiče si většinou nemohou dovolit zůstat dva týdny doma. Děti se během covidu doma navíc nehýbaly, nejsou otužilé a i to se mohlo podepsat na jejich stavu,“ doplňuje doktorka.
Nechceme podmiňovat vyšetření dítěte výsledkem testu
Současná epidemie virových i bakteriálních nemocí dýchacích cest se může podobat příznakům covidu-19. Ten by mohl pomoci odhalit antigenní test. Na jeho provedení však v dětských ordinacích většinou není časový prostor.
„Někdy si rodiče dělají test sami, stejně tak dětem, a hlásí nám ho,“ komentuje problém Hülleová, která říká, že léčba covidu-19 a respiračních onemocněních je sice podobná, nicméně u covidu-19 je nutné vytrasovat kontakty. Doktorka také připomíná, že do ordinace mohou samozřejmě i děti, které se předem neotestují. „Nechceme podmiňovat vyšetření dítěte výsledkem testu,“ dodává.
V současné době převažují v dětských kolektivech zejména virová onemocnění, ke kterým se ale přidávají další komplikace. „To jsou stavy, kdy je dítě nemocné dva až tři týdny, má bolesti na hrudi, teploty a další problémy,“ říká Hülleová. V tomto případě je pak často nutná hospitalizace. Pokud infekce není virová, ale bakteriální, je potřeba dítěti nasadit antibiotika.
Na závěr pořadu Rozstřel předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost připomněla, jak na podzim podporovat imunitu. Důležité je udržovat zejména zdravý životní styl, otužovat děti, pravidelně doplňovat i horké tekutiny a používat doplňky stravy.
