Denní seismogram stanice Nový Kostel ze soboty 31. května 2014

Denní seismogram stanice Nový Kostel ze soboty 31. května 2014 | foto: Geoyzikální ústav Akademie věd ČR

Země na západě Čech by se mohla už brzy znovu třást, míní seismolog

  • 17
Mimořádně silné zemětřesné roje, které v neděli zasáhly Chebsko, mohou pokračovat i v blízké budoucnosti. "Aktivita pokračuje, otřesy jsou stále cítit," říká v rozhovoru pro iDNES.cz Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, který se seismické činnosti na západě Čech věnuje přes 30 let.

Poslední silnější zemětřesný roj zasáhl Chebsko hned dvakrát během jednoho týdne. Čím si to vysvětlujete?
Oblast zhruba ohraničená městy Cheb, Kraslice a Sokolov je opakovaným výskytem zemětřesných rojů známá, profesionálními pozorovateli je sledována už od začátku 20. století. Zemětřesení jsou zde častá a zem se na Chebsku chvěje téměř pořád, byť většinou jen neznatelně.

Fotogalerie

Dovedete odhadnout, zdali se bude země v nejbližší době v této oblasti znovu třást?
Myslím si, že bude, aktivita stále pokračuje. Nejsilnější otřesy, které jsme zaznamenali během včerejšího a dnešního dne, nepřekročily magnitudo 3,5, ale už tyto otřesy jsou cítit. Jsou doprovázeny také silným duněním, což má na místní obyvatele nepříznivý psychologický dopad.

Jak je možné, že k takovým otřesům a tak často dochází zrovna na západě Čech?
Ve vulkanických oblastech hraje významnou roli při vzniku zemětřesných rojů magma, které se tlačí k povrchu. To souvisí s velkou aktivitou fluid (voda a kysličník uhličitý - pozn. red.), které v této oblasti cirkulují v zemské kůře pod velkým tlakem. Díky tomu jsou západní Čechy a přilehlé území Saska také známými lázeňskými oblastmi.

Proč bylo zemětřesení tak mimořádně silné, když na Chebsku většinou nepřekročí sílu 4?
Trvá totiž několik desítek let, než se v oblasti naakumuluje dostatečně velká deformační energie ve svrchní zemské kůře.

Josef Horálek (*1948)

  • Studoval geofyziku na elektrotechnické fakultě ČVUT a Matematicko-fyzikální fakultě UK.
  • Již od roku 1973 působí na geofyzikálním ústavu Akademie věd ČR.
  • Zabývá se mimo jiné širokopásmovou   seismologií, vznikem zemětřesných rojů a měřením seismické aktivity.

Seismické činnosti na západě Čech se věnujete přes 30 let. Projevují se zemětřesení stále stejně?
Západočeským zemětřesným rojům jsem se začal věnovat v souvislosti se silným zemětřesným rojem mezi léty 1985 a 1986. Každý následující roj byl něčím specifický a byl zároveň i cenným zdrojem nových poznatků. Silných zážitků je mnoho.

Jak se za ty roky změnilo pozorování seismické aktivity?

Začínali jsme ve skromných podmínkách, dnes je na západočeskou oblast soustředěn zájem poměrně silné evropské geovědní komunity. Jenom Geofyzikální ústav Akademie tam provozuje celkem 22 seismických stanic.

Jaké bylo vůbec nejsilnější zaznamenané zemětřesení na území České republiky?
Nejsilnější zaznamenané zemětřesení, které se vyskytlo na našem území, je západočeské zemětřesení v roce 1908, které mělo magnitudo přibližně 5. 

Zdůrazňuji přibližně, jelikož tehdejší seismografy nebyly dostatečně přesné. Další v pořadí jsou opět západočeská zemětřesení v roce 1985 s magnitudem 4,6 a nyní to nedělní s magnitudem 4,5.

Pro srovnání, vůbec nejsilnější zaznamenané zemětřesení se vyskytlo v Chile v roce 1960 o síle 9,5, které vyzářilo během několika minut energii ekvivalentní roční spotřeby energie ve Spojených státech.

Zemětřesný roj

  • Pojmenování pochází od Dr. Knetta z roku 1898, který zemětřesné roje pozoroval právě na západě Čech
  • Vyskytují především ve vulkanických a geotermálních oblastech, jakými jsou například Island, Řecko, Yellowstone a Sierra Nevada v Americe nebo několik oblastí v Japonsku či na Novém Zélandu
  • V zemětřesných rojích se naakumulovaná seismická energie neuvolňuje v jednom silném otřesu, jak je to obvyklé, ale v sérii stovek až tisíců slabých a velmi slabých zemětřesení

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video