- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V "Česko-Saském Švýcarsku" jsem trávíval nejedny prázdniny. Na kopci "Růžáku" jsem byl se svými, dlouho již nežijícími rodiči a máminým kolegou a jeho cca 10 letou dcerou Zuzanou, někdy po r. 1960, až na vrcholu. Protože tam vedou dvě šroubovicové cesty a zpět jsme se vydali jinou, než kterou jsme vystoupali na vrchol, nedošli jsme k zaparkovanému Spartaku. Při jeho hledání jsme v lese zabloudili, byť můj otec pocházející ze Šumavy o sobě tvrdíval, že v lese pozná "každý kamínek". Museli jsme s mými rofdiči a Zuzanou F. přespat v chalupě u pohostinných cizích místních lidí.
Pan magistr F. , majitel auta, v noci bloudil, pak se zorientoval podle silnice, kterou jsme přijeli. Musel noční cestou k autu přebrodit říčku Kamenici, která bývala znečištěná agresivním odpadem z papírny, myslím ve Větřní, nebo jak se jmenovala a měl z toho pak několik dnů poleptané nohy. Já s rodiči a jeho dcerou jsme druhý den ráno dojeli do naší chalupy ve Všemilech autobusem a pan F. nezávisle na nás svým Spartakem.
PS Pro mlaďochy": Mobily tenkrát nebyly, takže jsme o sobě během noci a cestování zpět nevěděli.
podle té čapky na obrázku bych řekl, že i tam byl... Vladimír Iljič...
i myslícím Čechům, na truc postaví jez.
To Radek Vonka jistě neříkal.