Přiznám se, že jsem ten poslední, kdo by horoval pro nějaké veliké "přebírání zkušeností ze Západu", "opisování zákonů" či cokoliv jiného na ten způsob. Ale na druhé straně jsem zásadně proti zprofanovaným ale stále se ještě vyskytujícím "specifikám" používaným jako zdůvodnění primátu "vlády vlády" nad "vládou zákona".
V článku se - mimo jiné- hovoří na jedné straně o legislativních reformách regulujících národní trhy práce, na druhé straně se však hovoří také o "tvrdších kritériích" pro poskytování některých sociálních dávek. Nalistujme si článek MF Dnes z předcházejícího dne ("Zázrak holandské ekonomiky"), napsaný Olivierem Blanchardem. Tam se říká že k tomu, aby nepřišla nezaměstnaná osoba o státní příspěvek, musí přijmout "srovnatelnou" práci. Pochybuji, že by mohl samotný zákon dát naprosto přesné a jednoznačné vymezení toho, co to je ta "srovnatelná práce". A už jsme u toho, už nastupuje ten famózní státní úředník, onen oblíbený terč liberálních fundamentalistů. Jen tak mimochodem: i když se za takového fundamentalistu nepovažuji přiznám se, že ani mně samotnému není státní úředník příliš sympatický.
Na první pohled se "holandské" řešení zdá jako dobré a zřejmě má (pochopitelně také společně s dalšími než jen zde uváděnými předpoklady) i své výsledky. Ale co s těmi "vykladači a prováděči zákona", co s těmi nešťastnými úředníky?
Dejme tomu, že by podobná legislativa a podobná pravidla byla zavedena u nás. Pokud by zákon dal jednoznačná a použitelná kritéria, v rámci nichž už úředník nebude rozhodovat, ale bude jen přesně "konat" podle zákona, není co řešit - ale to je skutečně jen velmi, velmi hypotetická možnost.
Ale je tu druhé řešení: vyvažující protisíly. Co tím míním? Něco tak jednoduchého a samozřejmého, že bych o tom ani nepsal nebýt toho, že právě zde máme velké mezery. Prostě každý občan bude mít možnost se rychle a účinně bránit proti případné (podtrhuji slovo případné) zlovůli příslušného státního úředníka.
Vím že to není a nemůže být až tak jednoduché, jak je naznačeno v předcházejícím odstavci. Ale proč to nezkusit? A proč ještě předtím sociální problémy (a v tom zejména problém nezaměstnanosti) hlouběji nediskutovat?
