(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Shutterstock

Do povinné četby se dostává Harry Potter, ze seznamů mizí antické legendy

  • 521
Zhruba třetina lidí u nás nikdy nečetla knihy, které jsou v doporučeném seznamu povinné literatury. Některé čtenáře navíc tituly na škole natolik otrávily, že se jim knížky zošklivily a nečtou vůbec. Vyplynulo to z průzkumu internetového knihkupectví Martinus.cz. I přesto však většina Čechů chce, aby povinná četba byla na školách dál.

Průzkumu se na konci července zúčastnilo 525 respondentů ve věku 18 až 65 let z celé ČR. Devadesát procent z nich se shodlo, že by měla na školách povinná literatura být. Děti by si však měly sami vybírat, co budou číst. „Vnucování klasiky jako je Hemingwayův Stařec a moře nebo Na západní frontě klid od Remarquea je podle výsledků průzkumu kontraproduktivní a dětem čtení akorát zoškliví,“ píše se k výsledkům průzkumu.

Výuka se liší podle školy i učitele

Podle průzkumu by tak pro děti mohla být atraktivní kombinace různých literárních žánrů. Učitel českého jazyka na českobudějovické střední škole EDUCAnet Petr Kuba považuje četbu za stěžejní část předmětu a to především kvůli porozumění textu a získání vztahu k beletrii. Ze seznamu povinné četby si musí jeho žáci vybrat tři díla na pololetí. Mohou však přijít i s vlastním návrhem četby. 

„V prvním ročníku jde o literaturu dostupnou mládeži jako je fantasy, sci-fi, dobrodružná literatura nebo pohádkové a povídkové soubory. Od druhého ročníku zařazujeme literaturu náročnější na čtenáře, takzvanou klasiku. Zcela jsme vynechali literaturu středověkou a téměř i starověkou, která je pro studenty obtížná,“ popisuje Kuba. Místo středověkých legend či náročných antických dramat tak děti čtou Harryho Pottera, Pána prstenů nebo Letopisy Narnie.

V Základní škole Chomutov je povinná četba v rukách učitele. „Liší se přístup i podle pedagoga. Povinnou četbu řešíme na hodinách až na druhém stupni a nepravidelně. Čtenářský deník si na prvním stupni děti vedou u některých učitelek. Na druhém pak dostávají žáci kontrolní otázky k četbě. V seznamu jsou klasiky i nové tituly a žáci si mohou vždy vybrat z několika knih. Převažují však čeští autoři,“ říká ředitelka školy Vlasta Marková.

Jak se maturuje ze čtení

Studenti si vybírají z dvaceti literárních děl:

● Světová a česká literatura do konce 18. století minimálně dvě literární díla 

● Světová a česká literatura 19. století minimálně tři literární díla 

● Světová literatura 20. a 21. století minimálně čtyři literární díla 

● Česká literatura 20. a 21. století minimálně pět literárních děl

Zbylých šest knih si mohou studenti vybrat podle svého vkusu.

V pražském gymnáziu Na Zatlance se povinná četba objevuje nejen v hodinách českého jazyka, ale i angličtiny. V osnovách jsou tak například Kunderovy Směšné lásky, Deník Anny Frankové nebo román J. D. Salingera Kdo chytá v žitě. Studenti některá díla i v rámci výuky čtou v originále.

Podle učitele Lukáše Borovičky, který na gymnáziu učí český jazyk, je potřeba hlavně diskutovat. „Studenti by se určitě měli podílet na podobě maturitního seznamu doporučené četby své školy. Ten by měl vznikat ve spolupráci s učiteli a třeba i rodiči, nikoli jen rozhodnutím kantorů,“ říká Borovička.

Navíc podle něj nejde jen o čtení, ale i pochopení textu. „Z pohledu vzdělávání není efektivní studentům pouze zadávat povinnou četbu. Pravděpodobnou reakcí většiny studentů totiž bude, že si místo knihy přečtou jeden z jejích rozborů na internetu. Učitel by měl především naučit studenty, jak číst, pomáhat jim objevovat, co všechno je možné v knize najít. To lze ukázat v podstatě na jakémkoli textu, ať už je jím Babička Boženy Němcové nebo nějaký současný román. A také jim zadávat k četbě inspirativní otázky, na které nenajdou jednoduché odpovědi na internetu. Například: Byl Oidipus ze Sofoklovy divadelní hry zbabělec?“ vysvětluje Borovička.

„Jednotlivé školy by také měly v rámci efektivnosti pro rozvíjení čtenářské gramotnosti svoje zkušenosti sdílet. Nenechávat si je pro sebe a zároveň se inspirovat od jiných,“ dodává Borovička.

Ministerstvo nechává povinnou četbu na učitelích

Žádný centrální seznam povinné školní četby neexistuje, podle ministerstva školství mládeže a tělovýchovy je plán plně v kompetenci vedení škol. „Výběr doporučené četby si pak vytvářejí školy samy. Pomoci jim mohou různé katalogy novinek, které vydávají některá nakladatelství, a to knih českých autorů i zahraničních,“ stojí ve vyjádření tiskového odboru ministerstva.

Maturanti musí pak u ústní zkoušky dodržet podmínky z katalogu požadavků, ve kterém ministerstvo specifikovalo kritéria pro výběr literárních děl. Povinných je dvacet, seznam těch konkrétních, ze kterých si žáci vybírají, jim ovšem předkládá učitel.

Studenti středních škol odevzdávají řediteli školy seznam dvaceti literárních děl, který je sestavený na základě kritérií pro výběr maturitních zadání k ústní zkoušce. Seznam je zároveň seznamem pracovních listů, z nichž si žák před zkouškou losuje jeden. Pracovní list dostává žák až po vylosování zadání. 

Ústní zkoušku koná s pracovním listem, v průběhu zkoušky pak studenti nesmí používat nic dalšího kromě pomůcek na psaní. Zkouška se následně hodnotí centrálně, podle zpracované metodiky. 

Jak vypadá seznam povinné četby

Seznam literárních děl, z něhož žák vybírá, sestavuje škola. Platí ale základní pravidla:

● minimální celkový počet nabízených literárních děl je 60, horní hranice není stanovena;  

● za literární dílo je považováno komplexní dílo, nikoli jeho část (např. Karel Jaromír Erben: Kytice, nikoli Karel Jaromír Erben: Polednice);  

● u literárního díla ze světové literatury je specifikováno vydání.  

Pro žákův seznam literárních děl platí základní pravidla: 

● minimálně dvěma literárními díly musí být v seznamu zastoupena próza, poezie, drama;  

● seznam může obsahovat maximálně dvě díla od jednoho autora.  

Měla by být četba ve výuce českého jazyka stěžejní?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 28. října 2018. Anketa je uzavřena.

ANO
ANO 1873
NE
NE 393

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video