Růst HDP ve druhém čtvrtletí o 5,1 procenta představuje nejvyšší výsledek za posledních devět let. Přitom i pozitivní předběžný výsledek za první čtvrtletí 4,4 procenta byl zpřesněn na 4,7 procenta, takže růst za celé pololetí je 4,9 procenta.
Oproti průměrnému růstu EU jde o více než trojnásobek. Je překonáván i opozicí dříve vyzdvihovaný rychlejší růst nových východoevropských členských zemí EU.
Polsko dosahuje sotva poloviční úrovně, Maďarsko 4 procenta, Slovensko s námi drží krok. Přitom všechny východoevropské země včetně Slovenska mají relativní HDP, tedy v přepočtu na jednoho obyvatele, oproti nám nižší.
Oprávněně lze konstatovat, že těchto pozitivních výsledků česká ekonomika dosahuje díky účinné hospodářské politice vlády. Současný rychlý vzestup ekonomiky je tažen především zahraničním obchodem.
Tento pozitivní trend je důsledkem proevropské vládní politiky.
Osvědčují se pobídky zahraničním investorům, podpora středního a drobného podnikání. V těchto souvislostech je současný vysoký růst HDP zabezpečován růstem produktivity práce z 80 procent. To však znamená i další pozitivní moment, kterým je růst zaměstnanosti, jenž zabezpečuje zbývajících 20 procent růstu. Vzestup produktivity znamená, že i při seriózním růstu reálných mezd meziročně zhruba ke 4 procentům se jednotkové mzdové náklady snižují a naše konkurenceschopnost roste. Pozitivní skutečností je i dosahování přebytku státního rozpočtu v reálném vývoji prvního pololetí.
Celý tento vývoj také potvrzuje oprávněnost vyšší pozornosti vlády zaměřené k dvěma neuralgickým bodům současného ekonomického vývoje.
Při zmíněném růstu HDP o 5,1 procenta spotřeba domácností vzrostla pouze o 2,1 procenta, za celé první pololetí dokonce jen o 1,9 procenta. S tímto vědomím vláda odpovědně přistupuje ke zvýšení mezd učitelů, zdravotníků i dalších zaměstnanců ve státním sektoru, dále k příjmům nízko placených skupin obyvatelstva včetně příslušného snížení daní a konečně zlepšuje i relaci důchodů k rostoucím mzdám zvýšením průměrného důchodu. Odmítám tvrzení, že jde o rozhazovačnost.
Vláda odpovědně sleduje jednoznačný strategický cíl, kdy růst ekonomiky musí sloužit vzestupu blahobytu celého národa.
Dalším neuralgickým bodem, kterému věnujeme pozornost, je zpomalení růstu investic, kdy tvorba fixního kapitálu ve druhém čtvrtletí vykazuje růst pouze 2,3 procenta. V tomto smyslu vláda připravila zákony, např. zákon o partnerství veřejného a soukromého sektoru. Posilujeme také zahraničněpolitické aktivity pro vytváření příznivějšího ovzduší pro příliv zahraničních investic.
V souladu s vývojem dosaženým v prvním pololetí tohoto roku a v důsledku posilování konkrétní prorůstové politiky vlády se odvažuji prognózovat, že vývoj české ekonomiky i ve druhém pololetí vykáže velmi solidní ekonomický růst.
Ukazuje se, že naše strategická vize vzestupu k 7 až 8 procentům není mimo reálné možnosti české ekonomiky. Vláda promyšlenou politikou směřuje k velkým investicím do modernizace infrastruktury i všech regionů, k dalšímu posilování exportu, a zejména komplexu školství – vědy – výzkumu a kvalifikace.
To znamená novou investiční vlnu stamiliardových částek jak od soukromých subjektů, tak zejména ze strukturálních fondů EU. Cílem je zvyšování národního blahobytu, včetně snižování nezaměstnanosti a zdravé stabilizace veřejných financí.
