(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Karel Pešek, MAFRA

Pacienti přetěžují velké nemocnice, ředitelé volají po návratu spádovosti

  • 421
Lidé mají ze zákona právo vybrat si, v jaké nemocnici se nechají ošetřit. Těch, kteří nedodržují „spádovost“ podle místa bydliště a zvolí si zákrok ve vzdálenějších velkých nemocnicích, je v posledních letech stále více. Šéfové nemocnic si nyní stěžují, že nárůst pacientů již nelze zvládnout.

„Počet pacientů z jiných okresů narostl za posledních deset let o dvacet čtyři procent,“ říká mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová. Zhruba pětinový nárůst pacientů z jiných okresů potvrzuje i Fakultní nemocnice Ostrava. A části ředitelů přeplněných nemocnic začíná docházet trpělivost.

„Situace je neúnosná. Jediným řešením už je snad jen zrušení zákona o svobodné volbě zdravotnického zařízení. Nevím, jak lidi jinak přimět, aby s méně závažnými problémy chodili do krajských nemocnic,“ řekl pro MF DNES ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík. Pochopení pro svou myšlenku má i na ministerstvu zdravotnictví.

„Zrušení zákona o svobodné volbě zdravotnického zařízení by bylo nejlepším řešením, ale v praxi to je nereálné,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Ministerstvo navrhuje, aby kraje vytvořily mapu nemocnic a apelovaly na pacienty, ať spádovost dodržují.

Lékaři však poukazují na to, že menší nemocnice nejsou častokrát schopné potřebnou péči poskytnout. „Regionální nemocnice mnohdy nemají dostatečné vybavení nebo tamní lékaři končí brzy odpoledne a není tam nikdo kompetentní, kdo by vyšetření provedl,“ říká lékařka Eva Freyová, která slouží na jihomoravské záchrance i urgentním oddělení Fakultní nemocnice Brno.

Ošetření v nemocnicích vyhledávají pacienti také proto, že je na poliklinikách nevezmou. „Suplujeme nedostatečnou péči okresních nemocnic a také nedostatečnou péči na poliklinikách,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Hana Vránová.

Brněnští politici s návrhem nesouhlasí

Pět hodin strávili nedávno čtyři pacienti v sanitce, než se je brněnským záchranářům podařilo umístit v nemocnici.

Všechny jihomoravské nemocnice hlásily plnou kapacitu a odmítly přijmout pacienty ze záchranek. Lůžka na interních odděleních byla prostě plná. Některé pacienty museli odvézt dokonce až do nemocnic na Vysočině a ve Zlínském kraji.

Podle ředitelů velkých fakultních nemocnic je to zaviněno tím, že se starají i o pacienty ze vzdálenějších regionů.

Ředitel Pavlík svým předchozím výrokem narazil na odpor místních politiků. „Odmítám lidem přikazovat, do které nemocnice mají jít. A už vůbec nesouhlasím s tím, aby obyvatelé Brna museli jezdit někam mimo město,“ uvedl Petr Hladík, náměstek brněnského primátora pro zdravotnictví.

Naopak ministerstvo zdravotnictví má pro stesky ředitelů nemocnic pochopení. „Je třeba, aby nemocnice vyzývaly pacienty k dodržování spádovosti, aby nedocházelo ke kolapsům,“ potvrzuje náměstek ministra Roman Prymula.

Platí přitom zmíněný zákon o svobodné volbě zdravotnického zařízení. „Jako občan Mělníka můžu s dítětem na operaci do nemocnice v Mělníce, ale i do Plzně, pražského Motola nebo do Fakultní nemocnice Ostrava. Žádná nemocnice mě nesmí odmítnout,“ potvrzuje právník Ondřej Dostál z advokátní kanceláře PwC Legal, kterému se nápad ředitelů nemocnic vůbec nelíbí.

Spádovost by podle něj ještě více zafixovala už tak velkou regionální nerovnost v přístupu ke zdravotní péči. MF DNES přednedávnem zveřejnila konkrétní data, ze kterých je patrné, že pacienti z Prahy mají mnohem lepší přístup k moderní péči než v ostatních krajích. Zatímco v Praze připadá na sto tisíc pacientů celkem 713 pacientů léčených nákladnými léky, ve Zlínském kraji je to pouze 394, na Ostravsku jen 413 lidí.

Rušení lůžkových oddělení

Příště by se už pacientům mohlo stát, že pokud se budou chtít objednat na vyšetření v nemocnici mimo jejich spádovou oblast, budou mít problém. Minimálně v tom, že nemocnice na ně bude tlačit, aby šli raději do nemocnice poblíž svého bydliště. Přetíženost ve velkých nemocnicích je totiž dnes čím dál větší mimo jiné i proto, že se uzavírají některá lůžková oddělení v okresních nemocnicích.

„Když kraj zrušil interní oddělení v tišnovské nemocnici, tak dokonce zaznívaly hlasy, ať jezdíme do Boskovic nebo Blanska. To je naprosto nepřípustné. Nemáme tam ani odpovídající dopravní spojení. Patříme pod Brno a na tom budeme trvat,“ říká Antonín Nahodil, starosta Předkláštěří na Brněnsku.

Uzavírání lůžek v regionálních nemocnicích pociťují i velké pražské špitály. Například do Thomayerovy nemocnice dojíždějí čím dál častěji i pacienti z jiných krajů, než je Praha a Středočeský kraj. „Navíc řešíme často komplikace některých výkonů, které se prováděly v jiných zdravotnických zařízeních,“ říká mluvčí nemocnice Ondřej Macura.

Zvýšený nápor pacientů ze středočeských obcí zaznamenává také Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Suplujeme nedostatečnou kapacitu péče okresních nemocnic, zejména ve Středočeském kraji, a také nedostatečnou péči na poliklinikách,“ říká mluvčí nemocnice Hana Vránová.

Velké nemocnice si stěžují na to, že k nim jezdí pacienti i s nezávažnými stavy, které by mohly zvládnout okresní nemocnice nebo lékař na poliklinice. „Jenže když v mnohých nemocnicích je kvalita a personální zajištění i z pohledu laika nedostatečné, nelze se divit, že pacient jede na chirurgii do specializovanější nemocnice i s vymknutým kotníkem,“ poznamenává Dostál.

K obnovení spádovosti by podle něj mohlo dojít jen tehdy, pokud by stát předtím zvládl znovu zařídit kvalitní péči na bývalých obvodech a okresech.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video