stockholmsky syndrom?

Proč tolik úsilí naplnit sobeckou potřebu homopárů na úkor dětí ?

Jaká sobecká potřeba?

Ti dva, nebo ty dvě, se mají rádi/rády a chtějí si být po zbytek života oporou, dělit se o životní radosti a strasti, budovat společný domov.

Kdyby to byl Jožka s nulovým počtem spermií a Božka, co kvůli rakovině přišla o vaječníky, tak je úředník ochotně oddá a stát je bude oficiálně označovat za MANŽELE.

Ale běda, pokud je to Jitka a Jana, dvě lesby (z nichž jednu přivedl do jiného stavu nikdy nedostižený násilník v parku) -- najednou je to katastrofa, sodomagomora, konec světa, obloha padá.

Fakt by mě zajímalo, kde se ve vás všech bere tak potřeba nenávidět někoho, kdo vám nic zlého neudělal.

Manipulace a lež

Masírka pokračuje.

Celkem si nedovedu představit spíše jiný příklad, dva muži se starají o dceru... Jinak se mi líbí, jak si vždy najde autor situaci kterou naroubuje na něco co se probírá a ukáže že to je vlastně normální a všichni jsou šťastní až do smrti... Takové články na "objednávku".

... a líbají a „obírají” se před ní? ...

Hmmm. Tak nevim ted se vzali dva priklady ktere rikaji je to jedno. Znamena to ze vsechny deti z duhovych rodin jsou v pohode? Pokud ne mel autor vzit i opacny pripad. Navic mne v clanku zarazilo ze rikaji nic nam nechybelo, mel svuj poko, psa ... Jasne ale nejde o materialni veci a tam se nikdo o tom dusevnim nevyjadril. Neverim tomu ze se v dobe puberty musel nejak vyrovnat s tim ze rodice jsou homosexualove. O tom se tam taky nepise. A posledni bod - bohuzel si to nevybrali otazka zni, pokud by meli volbu vyrustali by radsi v homosexualni rodine nebo heterosexualni? To zase clanek neresi a mel.

Kdyby ste cetl pozorne, tak v textu to je skryte v jedne nenapadne vete, totiz ze ji to neprislo zvlastni, protoze to jinak nezna. Takze sotva v puberte najednou zmeni nazor na matky a zacne se vyrovnavat s jejich homosexualitou. To same vase posledni otazka. Ona heterosexualni rodinu doma nezazila. Tak jak a predevsim proc by to mela srovnavat a vubec resit, kdyz mela pohodove detstvi?

Nikdo ovšem tady neřeší problém "surogátních matek" a otců ,dárců spermata. Jaká mají práva oni? Má dítě právo znát matku, která ho odnosila, má ona právo stýkat se s dítětem ,které porodila? A co takový dárce spermatu? Ten dává genetický "materiál", dítě bude do jisté míry jeho obrazem. Také v případě nemoci třeba i dárcem orgánů, nebo kostní dřeně. Má dítě právo znát svého biologického otce, nebo mu to právo navždy upřeme? A co zcela nechtění sourozenci? Těch nezodpovězených otázek je spousta, ale řeší se jen a jen slovo "manželství". Nepřipadá vám to divné?

Zajímalo by mě, zda jste stejně důrazný, když jde o běžnou populaci?

Protože "kukaččí" děti existují, ale kupodivu, nikomu z vás, co tady tak zuřivě bojujete za práva dětí, to, zdá se, nevadí. Nikdo z vás nepožaduje plošné DNA testy, aby každé dítě vědělo, že ten pán, co mu říká "tati", je skutečně biologickým otcem.

za mě lepší fungující "duhová" rodina než rozhádané/rozvedené či jinak nefungující rodina která je podle tradice v pořádku. případně výchova v libovolném ústavu taky nejspíš nebude lepší než harmonický "duhový" vztah.

A kdo říká, že ty duhové rodiny jsou všechny jen harmonické a bez problémů? Rozhádané a nefungující mohou být úplně stejně jako ty normální neduhové.

Pro dite je podstatne, jakou maji emocni a intelidencni vybavu rodice, genitalie fakt nehraji roli

"Tradiční rodina" je nesmyslný pojem, který tu historicky nikdy nebyl. Je to jen komunistický výmysl za posledních 80 let.

Chcete snad říct, že před osmdesáti lety bylo běžné, že dítě mělo dvě "mámy" nebo dva "táty"?