Kdo za koho kandiduje? Nestarejte se, tvrdí úřad

Zveřejnění politické příslušnosti kandidátů do voleb je v rozporu se zákonem. Alespoň to tvrdí Úřad na ochranu osobních údajů. Voliči by se tedy podle úřadu měli dozvědět jednu z klíčových informací - za jakou stranu kdo kandiduje - až z volebních lístků. Ty jsou distribuovány tři dny před volbami. Dovedeno do absurdity by tedy kandidáti při předvolební kampani nebyli povinni svým voličům sdělit, za jakou stranu jdou do voleb.

Výzkumy veřejného mínění přitom dokazují, že při volbách se více než polovina lidí rozhoduje podle stranické příslušnosti kandidáta.

"Neříkáme, že se politická příslušnost nemá zveřejňovat vůbec," tvrdí právník úřadu Jiří Maštalka, "avšak poskytovat takové údaje nepřísluší ani ministerstvu vnitra, Českému statistickému úřadu ani Státní volební komisi.

Samy politické strany je ale zveřejnit mohou." Podle Úřadu na ochranu osobních údajů spadá stranická příslušnost do kategorie citlivých informací a může být uvedena pouze s výslovným souhlasem kandidáta.

Úřad tvrdí, že to vyplývá jak z volebního zákona, tak i ze zákona na ochranu osobních údajů. Z vyjádření, které zaslalo ministerstvo vnitra Jiřímu Šanderovi, řediteli Střediska empirických výzkumů (STEM), vyplývá, že oficiálně bude možné zjistit politickou příslušnost kandidátů až z hlasovacích lístků.

"Jestliže denně dostávám do schránky propagační materiály kandidátů se všemi možnými informacemi o nich a pak mi tento úřad pošle dopis, že jde o přísně tajné údaje, tak to je opravdu podivné," podotkl Šandera.

STEM však ve svých předvolebních průzkumech politickou příslušnost kandidátů zveřejňuje. Na otázku MF DNES, odkud je získává, jestliže mu je nesmí poskytnout ministerstvo vnitra, odpověděl Šandera: "No comment". Vladimír Smejkal, specialista na právo informačních systémů, který se podílel na přípravě zákona na ochranu osobních údajů, je touto jeho interpretací překvapen.

"Patřičný paragraf zákona se nevztahuje na nahodilé shromažďování a zveřejňování osobních údajů pro potřeby žurnalistů a zřejmě i agentur zabývajících se výzkumem veřejného mínění," tvrdí Smejkal. "Pokud by někdo předpokládal opak, pak by sdělovací prostředky nemohly informovat prakticky o ničem, co by se vztahovalo ke konkrétní osobě, a to, předpokládám, nebylo úmyslem zákonodárce.

Jiný případ by byl, kdyby si někdo vedl seznam politiků a shromažďoval o nich údaje do nějaké databáze." Jiří Dienstbier, jenž kandiduje do Senátu za ČSSD, považuje takový výklad zákona na ochranu osobních údajů za naprostý nesmysl.

"Je vidět, že zákony se u nás dělají jako v Kocourkově. Do toho, v jaké jsem straně, nic není dejme tomu zaměstnavateli, ale když někdo kandiduje ve volbách, tak vydává všanc právě svoji politickou příslušnost." Tvrzení úřadu odmítá i místopředseda ODS Petr Nečas. "Toto je právnicky stupidní výklad, který je v rozporu se zdravým rozumem," řekl ČTK.

S tím souhlasí i sociálnědemokratický člen sněmovního ústavně-právního výboru Zdeněk Koudelka. "Předpokládám, že by nesměla být zveřejňována politická příslušnost u těch lidí, kteří nejdou do voleb. Ale ti, kteří kandidují, musí zveřejnit svoji politickou příslušnost."  


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video