"Sleduji všechny průzkumy s určitou pozorností - v poslední době je módní, že se ty průzkumy týkají mé osoby a výkonu mé funkce - ale nedělám z toho žádné závěry, které by měly být nepřiměřené tomu, oč běží," konstatoval prezident.
Počet Havlových příznivců podle průzkumů klesá
Veřejné mínění, které bylo prezidentu Václavu Havlovi dlouhá léta velmi nakloněno, se od něj pomalu odvrací. Letos v lednu poprvé převážil počet lidí, kteří si přejí, aby Havel odstoupil ze své funkce, nad těmi, co chtějí, aby zůstal. Prezidentův odchod podle průzkumu veřejného mínění agentury Sofres-Factum požaduje 49 procent, jeho setrvání ve funkci 46 procent.
Přitom bezvýhradně Václava Havla podporuje téměř pět procent a za podmínky, že bude zdráv, přes 41 procent dotázaných.
Navíc 61 procent lidí myslí, že Havel vykonává svůj úřad hůře než před dvěma lety, o opaku je přesvědčeno pouhé jedno procento dotázaných. Za stejné jako před dvěma lety, než začaly jeho zdravotní problémy, považuje Havlovo působení třetina lidí.
Zatímco v září loňského roku ve srovnání s loňským květnem přibylo názorů, že prezident by měl odstoupit a šetřit se, na začátku letošního roku vzrostl podíl těch, kteří si přejí Havlovo odstoupení bez ohledu na zdravotní důvody, na 20,3 procenta. Loni v září tento názor zastávalo 12,9 procenta respondentů a loni v květnu jen 9,8 procenta.
Kdo by měl být nástupcem?
Jen málokdo však dokáže říci konkrétní jméno toho, kdo by jej měl nahradit.
Nejčastěji jmenovaným kandidátem se v lednovém průzkumu agentury Sofres-Factum stal předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus. Více než polovina dotázaných (54,1 procenta) však nikoho nedokázala uvést. Jejich podíl ale klesá, protože loni to bylo okolo 63 procent.
Klause jako jediného uvedlo v lednu více než deset procent dotázaných. Místopředsedkyně sněmovny a ČSSD Petra Buzková na druhém místě získala 5,9 procenta a její stranický kolega, místopředseda sněmovny Stanislav Gross na třetím 3,3 procenta. Předseda ČSSD a premiér Miloš Zeman by byl vhodným prezidentem podle 2,7 procenta dotázaných. Stejné procento získal i katolický kněz Tomáš Halík.
Kdo Havla podporuje a kdo nikoli
Nejhůře hodnotí práci prezidenta v posledních dvou letech příznivci KSČM. Že pracuje hůře, uvedlo 73,9 procenta z nich, 20,5 procenta si myslí, že pracuje stejně. Převažující špatné mínění mají o Havlově práci i sympatizanti ČSSD a ODS. Hůře než před dvěma lety Václav Havel pracuje podle 67 procent příznivců ODS a 66,7 procenta příznivců ČSSD. Stejně jeho práci hodnotí 30,4 procenta sympatizantů ČSSD a 29,3 procenta příznivců ODS.
Odpovědi, že Havel vykonává svou funkci stejně jako před dvěma lety, převažují mírně nad zápornými u příznivců Unie svobody a KDU-ČSL. Ze sympatizantů Unie svobody si 49,3 procenta myslí, že prezident pracuje stejně, a 47,1 procenta, že hůře. Z lidí podporujících KDU-ČSL je o stejné úrovni prezidentovy práce přesvědčeno 53 procent, o horší 43,2 procenta.
Setrvání Václava Havla ve funkci podporují především podnikatelé a živnostníci (55,1 procenta), studenti a učni (52,4 procenta). Pro Havlovo setrvání ve funkci jsou především příznivci Unie svobody a KDU-ČSL, u lidovců jako jediných podíl lidí, kteří si to myslí, od loňského září vzrostl z 57 na 73 procent. Méně Havla ve funkci podporují příznivci ODS a ČSSD. V případě ODS se od loňského září výrazně zvýšil - z devíti na 19 procent - počet odpovědí, že Havel by měl odstoupit za každou cenu. Příznivci KSČM jsou dlouhodobě výrazně přesvědčeni, že Havel by měl odstoupit.
