Testy bezpečnosti elektrárny podstoupily po havárii v japonské Fukušimě. Tam se ukázalo, že odborníci riziko podcenili. Ochranná hráz tamní jaderné elektrárny byla šest metrů vysoká. Teoreticky to na případné tsunami mělo stačit. Jenže loni 11. března se přihnala vlna vysoká deset metrů (vše o katastrofě čtěte zde).
Čemu atomová elektrárna odolá a čemu už neČtěte ve středu, 29. 2.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
"I proto jsme při testování bezpečnosti našich elektráren popustili hodně uzdu fantazii a simulovali klimatické, seizmické či jiné krizové situace, které by v Česku neměly nikdy nastat. Tyto extrémy jsou poučením z Fukušimy," říká ředitelka Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Příroda nebo teroristé mohou prý překvapit a je důležité to brát v úvahu.
Testující komisaři například zkusili, zda by náhradní zdroje energie (dieselagregáty i zásoby nafty na tři dny) vydržely arktické mrazy -45 °C. Byť je pravděpodobnost takových teplot podle meteorologa Petra Dvořáka asi 1 : 200. Nebo "simulovali" zemětřesení o takové intenzitě, které se v Česku (teoreticky) nemůže vyskytnout.
Drobné nedostatky v bezpečnosti budou elektrárny muset rychle zaplnit. Patří mezi ně například to, že v případě totálního výpadku elektřiny by nebylo čím dobíjet akumulátory vysílaček. To napraví kuriózní záložní zdroj: bicykl s dynamem.
